Kvůli stávce lodní dopravy v Řecku se na jeho ostrovech na východě Egejského moře začali více hromadit uprchlíci, kteří do země míří ze sousedního Turecka. Podle médií je nyní na ostrovech kolem 15 000 až 25 000 migrantů.

Zablokovány jsou tři trajekty vyhrazené v posledních měsících jen pro převoz běženců do kontinentálního Řecka, odkud pak pokračují po takzvané balkánské trase dál do nitra Evropy.

Lodní provoz byl zastaven na protest proti úsporným opatřením vlády, kterými je podmíněn již třetí záchranný program mezinárodní finanční pomoci zadlužené zemi. Oblasti závislé na námořním spojení už pociťují výpadky v dodávkách zboží denní potřeby. Stávka ve čtvrtek vstoupila do čtvrtého dne a skončit má v pátek ráno.

Prvních 48 hodin platila výjimka pro trojici trajektů Βlue Star Patmos, Eleftherios Venizelos a Τerra Jet, které již po mnoho týdnů převážejí v nájmu řeckých úřadů migranty z východoegejských řeckých ostrovů převážně do Atén. Od středy jsou ale zablokovány taky.

Řecké úřady konstatovaly, že v důsledku stávky námořních spojů klesl nápor uprchlíků, což se projevilo na hranici s Makedonií, kterou na přechodu Idomeni v posledních 24 hodinách překročilo jen asi 850 lidí. Pravidelně dosahuje počet uprchlíků na tomto místě 4000 až 8000 denně.

Zastavení provozu vytvořilo na východořecké ostrovy velký tlak. Nouzové ubytovací kapacity pro běžence zdaleka nestačí. Nejhůře postižený ostrov Lesbos ve čtvrtek navštívil řecký premiér Alexis Tsipras a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.

Tsipras při této příležitosti odmítl výzvu k "stržení hraničního plotu" na pozemní hranici s Tureckem, aby se uprchlíci mohli bezpečněji přesouvat do Evropy, s tím, že beztak tam jsou minová pole. 

Pokusy o překonání pozemní hranice jsou ale časté. Řecká policie zadržela dvě osoby podezřelé z propašování 22 běženců přes řeku Evros na dvou nafukovacích člunech. Sedm z uprchlíků jsou děti a až na jednoho Iráčana jde o Syřany.

Záchranáři ve východní oblasti Egejského moře jsou nadále v neustálé pohotovosti. Poblíž ostrova Kos se v posledních hodinách opět potopil gumový člun s 14 lidmi na palubě. Utonulo jedno dítě, další se pohřešuje.

Od začátku roku utonulo při překonávání Egejského moře již více než 400 běženců, včetně mnoha dětí. Za stejnou dobu se z Turecka do Řecka dostalo kolem 600 000 uprchlíků, převážně ze Sýrie, kterou zmítá občanská válka. Dalších 100 000 osob přicestovalo od začátku roku do Itálie, kam se dostaly přes Středozemní moře z Libye, která je hlavní tranzitní zemí v severní Africe. 

Lidé přichází do Norska i přes Rusko

Již více než 2500 běženců ze Sýrie, Afghánistánu a dalších zemí překročilo v uplynulých třech měsících rusko-norské hranice. Uvedl to ruský zpravodajský server FlashNord s odvoláním na zdroj z pohraniční služby, která je v Rusku součástí tajné služby FSB. Loni této trasy využila jen asi desítka lidí.

"Během srpna až října hranice překročilo více než 2500 uprchlíků. Jsou to nejen občané Sýrie, ale i Afghánistánu a Libye, dohromady z více než desítky zemí," prohlásil nejmenovaný pohraničník z Murmanské oblasti, která sousedí s Norskem.

V posledních ruských vsích před norskými hranicemi se prý ustavičně nalézá od 150 po 300 uprchlíků. "Tento počet se nemění už několik dnů. Jedni odjíždějí, druzí přijíždějí," říkají úředníci z okresu.

"Severní trasa" vedoucí přes Rusko do Norska, které sice není členskou zemí Evropské unie, ale je součástí schengenského prostoru volného cestování, se podle tisku jeví lidem prchajícím před válkou a chudobou bezpečnější a levnější alternativou nebezpečné přeplavby Středozemního moře a čím dál svízelnější cesty přes Balkán.

Získat ruská víza nebývá pro Syřany problém a obejdou se i bez služeb převaděčů. Nevýhodou je drsnější, mrazivé počasí, jakož i skutečnost, že Rusové nepouštějí přes hranice do Norska pěší, a tak si uprchlíci musí opatřit alespoň jízdní kolo. Pokud se kola v Murmansku vyprodají, běženci se před hranicemi hromadí.

V Německu mají vzniknout tranzitní zóny pro běžence

Německá vládní koalice se blíží dohodě o podobě azylové politiky. S odvoláním na zdroje z vládních stran o tom ve čtvrtek informovala německá média, podle nich by v nějaké formě měly na německých hranicích vzniknout tranzitní zóny pro registraci běženců. O situaci od čtvrtečního odpoledne jednají šéfové vládních stran: kancléřka Angela Merkelová, vicekancléř Sigmar Gabriel a bavorský premiér Horst Seehofer.

O vytvoření tranzitních zón usiluje zejména bavorská Křesťanskosociální unie (CSU). Od tohoto opatření si slibuje, že by bylo možné přímo na hranicích rozhodnout, zda mají běženci šanci získat v Německu azyl, a neúspěšným žadatelům by úřady znemožnily vstoupit na německou půdu.

Bavorsko v současnosti nese hlavní zátěž uprchlické krize, protože přes rakousko-bavorskou hranici přichází většina běženců hledajících azyl v Německu.

Německé úřady ve čtvrtek uvedly, že do země vstoupilo v říjnu 181 000 žadatelů o azyl, což je o 17 000 více než v září. Za prvních deset měsíců vstoupilo na německé území 758 000 běženců. V říjnu podalo žádost o azyl 55 000 osob, z toho polovinu tvoří Syřané.

Rakousko ve čtvrtek oznámilo, že na jeho území bylo v říjnu podáno přes 56 000 žádostí o azyl, což je nárůst o 231 procent ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce. Od ledna do září podalo stejnou žádost 17 000 lidí. 30 procent žádostí podali Syřané, 22,5 procenta Afghánci, 16 procent Iráčané a pět procent Pákistánci.

Je přitom nepravděpodobné, že by příliv běženců měl do roku 2017 nějak zeslábnout. Evropská komise ve čtvrtek odhadla, že do konce příštího roku dorazí do Evropské unie další tři miliony uprchlíků.

Komise tvrdí, že uprchlická krize si sice vynutila zvýšení výdajů evropských vlád, ale že by ve výhledu několika let měl příchod běženců mít mírný pozitivní dopad na evropskou ekonomiku.

Související