Česká republika ani Slovensko nepočítají s tím, že by v letošním roce přijaly uprchlíky v rámci jejich přerozdělování mezi členskými státy EU. Při příchodu na pondělní mimořádné jednání ministrů vnitra unie k otázkám migrace to uvedli zástupci obou zemí, tedy Milan Chovanec a Robert Kaliňák. Ministři upozornili, že zatím v Řecku vůbec nezačal fungovat systém takzvaných hotspotů, tedy registrace a identifikace přicházejících migrantů.

Návrh závěrů připravených pro pondělní schůzku ale uvádí, že země by měly své kapacity pro přijetí prvních uprchlíků oznámit už za týden, tedy 16. listopadu. Zdůrazněna v nich je také nutnost posílit vznik hotspotů tak, aby jejich systém pracoval do konce tohoto měsíce.

"Naši lidé v Řecku a v Itálii hlásí, že ten stav je naprosto tristní. V současné době ten systém není funkční," poznamenal při příchodu před novináři Chovanec. Přemístění podle něj není možné, protože migranti zatím nejsou v Řecku registrováni.

V době, kdy do EU denně přicházejí tisíce lidí, se zatím podařilo v rámci systému přesunout jen několik desítek osob.

Chovanec v průběhu schůzky novinářům řekl, že kritika nefunkčnosti hotspotů a přístupu Řecka a Itálie k nim zněla na jednání od naprosté většiny členských zemí. Podle českého ministra by hotspoty - pokud by měly být funkční - musely mít kapacitu celkem asi 100 000 lidí, které by po dobu registrace mělo být možné omezit na osobní svobodě.

Slovenského ministra Kaliňáka připravený návrh závěrů překvapil. "Je to mimořádná rada. A nic mimořádného jsem si tam nepřečetl," poznamenal. Ti, kdo návrh připravili, se podle něj zatím "nepotkali s realitou". Také podle něj hotspoty v zásadě stále nefungují. "Na ostrově Lesbos je hotspot schopen odbavit deset migrantů denně," upozornil Kaliňák.

Česko už podle svého ministra vnitra oznámilo, že v příštím roce by mohlo přijmout asi 35 procent - podle Chovance přibližně 900 lidí - z celkového počtu migrantů, které by mělo za dva roky v rámci systému kvót převzít. Česko by mělo do roku 2017 přijmout a rozhodnout o žádosti o azyl celkem 2691 Syřanů, Iráčanů a Eritrejců. "Ale bude to záviset na tom, jestli se podaří systém hotspotů rozběhnout, zda to bude fungovat," upozornil Chovanec a připomněl, že Česko může případně z bezpečnostních důvodů také konkrétní osoby odmítnout.

Český ministr vnitra také upozornil, že návrh závěrů už připouští také možnost omezení migrantů na svobodě do doby, než budou registrováni. Návrh tuto variantu zmiňuje jako "poslední možnost", jak zajistit spolupráci uprchlíků při snahách o jejich registraci.

Migranti mají být nyní přerozdělováni jen z Řecka a z Itálie, celkem se program má za dva roky týkat 160 000 osob. Existuje v něm však 54 000 neurčených míst, neboť Maďarsko se odmítlo stát třetí zemí, odkud by mohli být uprchlíci přesunováni jinam.

Švédsko už ale dalo najevo, že by země EU měly také jemu ulehčit situaci využitím právě této "rezervy". Jak v pondělí při příchodu upozornil švédský ministr pro migraci Morgan Johannson, žádná země EU v posledních letech neudělala víc. "Ale i to, co Švédsko zvládne, má své hranice. Naše kapacity jsou vyčerpány," upozornil ministr.

Jeho země tak prý bude muset příchozím říkat, že není schopna zajistit například ubytování. "To se nám dosud nikdy nestalo, a tak jsme EU požádali o pomoc," vysvětlil švédský ministr.

Registrační střediska by podle EU měla vzniknout i na balkánské trase

Střediska, která slouží k registraci uprchlíků směřujících do Evropy, by mohla vzniknout i na takzvané balkánské migrační trase i v těch zemích, které nejsou členy Evropské unie. Tato možnost je zmíněna v závěrech pondělní mimořádné schůzky ministrů vnitra EU k migrační krizi.

Podle lucemburského ministra zahraničí a pro migraci Jeana Asselborna to neznamená zadržování běženců. Závěry schůzky však tuto možnost připouštějí jako krajní variantu pro případ, že by migranti při registraci odmítali spolupracovat.

V současnosti není od Řecka možné čekat, že dokáže registrovat až 10 000 migrantů, kteří se nyní každý den na jeho území dostávají, upozornil ministr Lucemburska, nynější předsednické země EU. Tito lidé pak směřují dál právě přes Balkán, většinou do Rakouska a Německa.

"Měla by existovat střediska v dalších zemích, kde se budou zabývat braním otisků prstů, registrací a kde vyslechnou jejich příběhy, aby bylo jasné, zda splňují podmínky," vysvětlil Asselborn.

Také eurokomisař pro vnitro Dmitris Avramopulos v pondělí před novináři odmítl, že by unie uvažovala o vzniku detenčních středisek.

V zemích na balkánské trase, kudy nyní do unie proudí nejvíce běženců, by střediska podle něj měla uprchlíkům nabízet rovněž informace o jejich právech a povinnostech. Umožňovat mají ale především registraci, identifikaci a získání údajů o uprchlících s cílem zesílit spolupráci evropských agentur a třetích zemí.

"Jde o podporu třetích zemí, v EU budou fungovat hotspoty," vysvětlil eurokomisař.

Pro Evropskou unii je také klíčové dosáhnout dohody o lepší spolupráci s Tureckem, odkud se nyní většina uprchlíků vydává na cestu. Slovenský ministr Robert Kaliňák doufá, že jednání s Ankarou o spolupráci skončí ještě letos, výsledky budou známy například na prosincovém summitu EU a změna postoje Turecka nastane od ledna.

Související