Od 1. ledna 2016 nabývá účinnosti poměrně rozsáhlá novela českých účetních předpisů. Ta je primárně vyvolána (povinným) přenesením nové evropské účetní směrnice, nicméně obsahuje i další změny. Mezi nimi i návrat jednoduchého účetnictví.

K tomu si dovolím formulovat krátké vysvětlení. Jednoduché účetnictví bylo pevnou součástí českých účetních předpisů poměrně dlouho, konkrétně až do konce roku 2003. Do této doby jsme pod pojmem účetnictví rozeznávali dvě účetní soustavy − kromě jednoduchého účetnictví i (známé) účetnictví podvojné. Jednoduché účetnictví bylo určeno převážně pro drobné podnikatele − fyzické osoby a pro některé další malé, zejména neziskové subjekty.

Od roku 2004 bylo jednoduché účetnictví z účetní regulace vypuštěno a pro drobné podnikatele bylo nahrazeno takzvanou daňovou evidencí, která je založena na podobných principech. Abych byl korektní, zcela vypuštěno jednoduché účetnictví nebylo. Bylo jen odstrčeno tak trochu "do stínu", neboť dočasnou výjimkou jej mohly dále vést malé neziskové subjekty. A jak už tomu tak u nás chodí, z dočasné výjimky se postupně stala výjimka trvalá. Tato skutečnost je proto i podstatou rozebírané změny od roku 2016. Slovy důvodové zprávy "byl přijat konsenzus o znovuzavedení a o legalizaci jednoduchého účetnictví".

A jak se vlastně liší jednoduché účetnictví od "klasického", podvojného účetnictví? Zcela zásadně. Zatímco podvojné účetnictví je založeno na tom, že výkonnost podniku měříme porovnáním výnosů a nákladů, které navíc na základě aktuálního principu přísně přiřazujeme do období, kterého se týkají (bez ohledu na to, kdy budou placeny, tedy kdy nastanou příjmy a výdaje), v jednoduchém účetnictví je "výkonnost" subjektu měřena porovnáním až skutečných (peněžních) příjmů a výdajů. Zisk či ztrátu (jakožto rozdíl výnosů a nákladů) tedy v jednoduchém účetnictví nevykazujeme, měříme přebytek příjmů nad výdaji. Obdobně jako to dělají drobní podnikatelé v daňové evidenci, na základě které počítají svůj základ daně z příjmů.

Znamená to, že od roku 2016 bude zrušena daňová evidence? Nikoliv. Drobní podnikatelé tedy nadále povedou daňovou evidenci, pokud neuplatňují paušální výdaje, jednoduché účetnictví bude určeno pouze pro malé neziskové subjekty. Například spolky, odborové organizace, církve a další, které splňují zákonem definovaná kritéria. Zejména to, že jejich roční příjmy ani majetek nepřesahují tři miliony korun a nejsou plátci DPH.

Na závěr si tak dovolím úvahu "de lege ferenda". Nemá smysl, aby vedle sebe existovaly dvě evidence založené na podobných principech. Dává logiku, aby do budoucna existovalo pouze jednoduché účetnictví, které je podpořeno výhodou obecné účetní regulace, jejíž pravidla jsou stanovena od 1. ledna 2016 zcela novou prováděcí vyhláškou ministerstva financí. Proto doufám, že v budoucnosti do režimu jednoduchého účetnictví přejde i daňová evidence, aniž by to v jakémkoliv ohledu změnilo daňový režim subjektů, kterých se to týká.