Španělský ústavní soud ve středu večer vyhověl žádosti vlády premiéra Mariana Rajoye, aby se zabýval jejím požadavkem na zrušení rezoluce katalánského parlamentu, která požaduje nezávislost tohoto regionu. Informovala o tom španělská média. Soudci tím automaticky pozastavili platnost rezoluce.

Separatistické strany, které mají v katalánském parlamentu většinu, chtějí v roce 2017 uspořádat referendum o vyhlášení samostatnosti. Madrid to ale odmítá a Rajoy už po přijetí rezoluce před několika dny oznámil, že bude u ústavního soudu žádat její zneplatnění.

Soud ve středu jednohlasně přijal žádost vlády, aby se ústavností rezoluce zabýval. Do konečného rozhodnutí soudu je tak její platnost automaticky pozastavena. Zároveň soud upozornil 21 vysoce postavených představitelů katalánské politiky, aby jeho středečního rozhodnutí vzali v potaz, jinak se prý vystaví možnosti odvolání z funkcí i trestněprávnímu stíhání.

Místopředsedkyně katalánské vlády Neus Muntéová i Fernándezová se už nechala slyšet, že Katalánsko bude v zahájeném procesu vedoucímu k nezávislosti navzdory rozhodnutí soudu pokračovat. Výzvu k ignorování ústavního soudu podle španělských médií obsahuje i samotná rezoluce.

Rezoluci prosadily strany Společně pro Ano (JXS) a další separatistické hnutí, levicová Kandidátka lidové jednoty (CUP). Obě separatistická uskupení mají po zářijových volbách ve 135členném katalánském parlamentu většinu 72 křesel. Právě dvaasedmdesáti hlasy byla rezoluce schválena, proti hlasovalo 63 poslanců.

Rajoy dal mnohokrát najevo, že se bude snažit osamostatnění Katalánska zabránit a využije k tomu všechny prostředky, včetně soudních žalob. Ve středu podle agentur oznámil, že věc předal k posouzení ústavnímu soudu, aby se ujistil, že rezoluce nebude mít "žádné důsledky".

Španělská ústava vyhlášení nezávislosti některého z regionů zapovídá. Ústavní soud loni zakázal i konání referenda o nezávislosti, které se mělo konat 9. listopadu. Nakonec katalánská vláda uspořádala pouze nezávazné hlasování, ale i tento krok justice považuje za nezákonný. Tehdejší premiér Artur Mas kvůli tomu stanul před soudem.

Související