Ve velké mešitě v centru Bruselu ve čtvrtek zasahovali kvůli nálezu obálky s podezřelým bílým práškem hasiči i dekontaminační jednotka. Panovaly obavy, že by mohlo jít o antrax či výbušninu, ale podle úřadů se ukázalo, že šlo jen o mouku. Dekontaminaci se před tímto zjištěním muselo preventivně podrobit 11 lidí, kteří s podezřelou zásilkou přišli do styku.

Velká mešita stojí v bruselském Jubilejním parku, nedaleko institucí Evropské unie. Podle mluvčího hasičů Pierra Meyse přivolali pomoc zaměstnanci mešity s tím, že našli v poště obálku s bílým práškem a obávají se, že by mohlo jít o nějakou nebezpečnou látku.

Analýzy prášku poměrně rychle ukázaly, že jde pouze o mouku. Bezpečnostní poplach kolem podezřelého nálezu byl odvolán krátce před 16:00 SEČ. "Vše je negativní," řekl podle agentury AFP k výsledkům testů mluvčí hasičů Pierre Meys.

Podle muslima Mohameda Dahmichiho, který mešitu navštěvuje, zásilku otevřel a pojal podezření sám imám, hlavní duchovní mešity. Patronem mešity je podle zpravodajských webů Saúdská Arábie, spojenec Západu na Blízkém východě.

Od soboty v Bruselu kvůli bezprostřední hrozbě teroristického útoku platil nejvyšší stupeň bezpečnostních opatření, který ve čtvrtek úřady snížily na druhý nejvyšší. Ve středu se po několika dnech rozjela část metra a otevřely se školy.

Podle médií obdržely belgické mešity po pařížských atentátech z 13. listopadu řadu hrozeb a muslimům byly adresovány i výhrůžky smrtí. Část jich muslimům adresovala skupina, která si říká Křesťanský stát. V Belgii žije zhruba půl milionu muslimů.

"Není to dobré. Vzhledem k tomu, co vše se děje nyní v Bruselu, se bojím vycházet z domu," svěřil se Dahmichi, když dnes přihlížel zásahu bezpečnostních sil v mešitě a její evakuaci.

Čtveřici radikálů belgické úřady registrovaly už od června

Čtveřice mužů podezřelých z přímé účasti na teroristických útocích v Paříži byla už od letošního června na seznamu radikálů, který belgické tajné služby předaly radnici bruselské části Molenbeek. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura AFP. Na seznamu 85 radikalizovaných islamistů byl údajný strůjce atentátů Abdelhamid Abaaoud, bratři Brahim a Salah Abdeslamovi i Mohamed Abrini.

Kromě starostky chudé přistěhovalecké části Bruselu Françoise Schepmansové dostali seznam radikálů i místní policisté. Abaaoud podle seznamu byl v té době v Sýrii, Abdeslamové byli součástí "islamistického hnutí" a Abrini se ze Sýrie do Belgie údajně vrátil.

Tajné služby seznam zřídily po odhalení teroristické buňky ve Verviers na východě Belgie letos v lednu. Podobné seznamy zaslaly údajně i jiným belgickým obcím. Cílem bylo zajistit nad radikály vyšší dohled a případně jim zabránit odnětím pasu v odchodu do Sýrie.

Policie čtvrti Molenbeek, která zaměstnává na 100 000 obyvatel asi stovku policistů, nemá podle starostky Schepmansové možnosti bojovat účinně proti terorismu. To by podle ní mělo být úkolem federální policie.

Belgičana marockého původu Abaaouda zabila francouzská policie při razii na předměstí Saint-Denis minulou středu, údajně v té době plánoval spáchat další atentát v pařížské obchodní čtvrti La Défense. Brahim Abdeslam spáchal 13. listopadu sebevražedný atentát v ulicích Paříže. Jeho bratr Salah a Mohamed Abrini jsou stále na útěku a je na ně vydán mezinárodní zatykač.

Belgické úřady se staly po pařížských atentátech terčem kritiky za to, že umožnily radikalizaci svých občanů a vznik teroristických buněk v zemi. Řada odborníků i politiků vidí jako důvod belgického selhání přílišnou rozdrobenost místní správy, která tak prý není schopna dostatečně rychle a jednotně reagovat na bezpečnostní problémy.

 

Související