Ani nedávná změna postoje České republiky v pondělí nestačila k tomu, aby země EU našly shodu nad návrhem směrnice o spravedlivějším zastoupení mužů a žen v dozorčích radách velkých firem. Návrh, který prosazuje česká eurokomisařka pro spravedlnost a rovné příležitosti Věra Jourová, tak nejspíš čeká ještě dlouhé projednávání.

"V následujících měsících budou EU předsedat země, které tuto věc nemají jako prioritu. Takže se dá očekávat, že k této otázce se rada (tedy členské země) může vrátit třeba až za rok a půl, za dva roky," řekl v Bruselu náměstek ministryně práce a sociálních věcí Martin Kučera.

Po nynějším lucemburském předsednictví se unijního "žezla" od ledna na půl roku ujímají Nizozemci a po nich ve druhé polovině příštího roku Slováci.

Dohodu v pondělí dál nepovažovalo za možnou především Německo, které je pro přijetí návrhu klíčovou zemí, ale také Velká Británie, Polsko nebo právě Slovensko. Podle náměstka Kučery daly tyto státy najevo, že při řešení této otázky preferují vlastní národní legislativu.

Podle Jourové to ale neznamená definitivní konec návrhu. "Není to konec. Nizozemci slíbili, že budou pokračovat. Bude se o tom dál jednat," řekla eurokomisařka.

Proti návrhu byla původně i Praha, vláda ale nakonec počátkem tohoto měsíce těsnou většinou názor změnila.

Eurokomisařka připomněla, že podobný postoj zaujali také Rakušané nebo Portugalsko a Španělsko.

"Máme jasnou strategii rovnosti žen a mužů. Že jsme dospěli do nějaké fáze, abychom podpořili naši eurokomisařku, to je naprosto v pořádku," míní český náměstek.

Návrh směrnice, původně už z roku 2012, si klade za cíl zlepšit vyváženost mezi členy dozorčích rad či nevýkonnými členy správních rad společností, s jejichž akciemi se obchoduje na burzách. Nevztahuje se tedy na malé a střední podniky.

Návrh předpokládal, že počet osob z méně zastoupeného pohlaví by do konce roku 2020 měl být v radách zvýšen na alespoň 40 procent. Lucemburské předsednictví ve snaze najít kompromis tento termín prodloužilo o dva roky a navrhlo plně započítávat povinnosti plynoucí ze zákonů platných v jednotlivých členských zemích.

Související