Sněmovna ve čtvrtek propustila do závěrečného čtení vládní novelu horního zákona, která kromě jiného zvyšuje podíl státu z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí. Mění také způsob výpočtu úhrady za nerosty, které firmy vytěží. Někteří poslanci chtějí v předloze navíc zakázat těžbu břidlicového plynu hydraulickým štěpením hornin nebo podzemní zplyňování uhlí. Hospodářský výbor doporučil pětiletou fixaci poplatků za těžbu.
Ústavně právní výbor doporučil posunout účinnost novely zákona o jeden rok až na 1. leden 2017.
Novela předpokládá, že poplatek za vytěžené nerosty nebude nadále stanovovat zákon, ale vládní nařízení. Výše úhrady se vypočte jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci. Hospodářský výbor chce ale, aby firmy měly alespoň pětiletou jistotu, a proto navrhl, aby vláda nesměla poplatky měnit častěji.
Výbor také navrhuje, aby stát neplatil z peněz za těžbu důlní záchranáře, ale aby tyto peníze využil přednostně na rekultivace a sanaci škod po starých důlních dílech.
Poslanci z klubu TOP 09 a Starostů František Laudát a Michal Kučera předložili pozměňovací návrhy, v nichž chtějí do horního zákona vložit zákaz průzkumu i těžby břidlicového plynu pomocí hydraulického štěpení hornin, tzv. frakování, a také zákaz podzemního zplyňování uhlí. Návrhy na zákaz zdůvodňují ochranou podzemních zásob vody, krajiny a lidí, kteří v územích ohrožených těžbou žijí. MPO k nim zřejmě zaujme odmítavé stanovisko.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.
Klub TOP 09 a Starostů už tento návrh předložil v samostatném návrhu novely horního zákona, Sněmovna ho ale neprojednala a vláda k němu zaujala negativní stanovisko. Poslanec Vlastimil Vozka (ANO) s odvoláním na argumenty vlády uvedl, že už současná legislativa je dostatečná na to, aby nepřipustila technologie nepříznivé k životnímu prostředí.
Se stejným návrhem však přišli i poslanci ČSSD Jan Birke a Robin Böhnisch. Také oni poukazují na to, že tyto nekonvenční metody jsou ve střetu s ochranou veřejných zájmů.
Hlavním cílem novely je zvýšení podílu státu plynoucího z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí na úkor obcí. Podíl státu by novela zvýšila na 67 procent, zatímco podíl obcí by snížila z nynějších 75 procent na 33 procent. Předloha ale také mění způsob výpočtu úhrady za nerosty, které firmy vytěží, byla by vyšší. Novela počítá i se zvýšením úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na 1000 korun za jeden hektar za rok. Příjem z těchto úhrad má nadále v plném rozsahu patřit obcím, které by mohly získat ročně místo 14 milionů až 100 milionů korun.
