Německé úřady by měly už při registraci přicházejících běženců zjišťovat jejich jazykové znalosti a pracovní kvalifikaci, aby se uprchlíci mohli rychleji prosadit na trhu práce, řekl ve čtvrtek viceprezident Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Achim Dercks.
Už během azylového řízení by podle něj měli běženci procházet jazykovými kurzy, aby se zvýšila jejich šance na integraci do společnosti.
"Situace je nyní taková, že o běžencích, kteří přišli v letošním roce, nevíme skoro nic. Nevíme, jaké mají vzdělání a praktické zkušenosti, jak kvalifikovanou práci mohou vykonávat. Těžko jim potom můžeme nabízet práci," řekl Dercks.
"Je proto nutné co nejrychleji kvalifikaci běženců zjistit. Mělo by to probíhat už při jejich registraci, když poprvé vstoupí do Německa," dodal.
Podle Derckse je také nutné, aby se uprchlíci co nejrychleji začali učit jazyk. "Naprostá většina běženců neumí německy. Apelujeme proto na politiky, aby poskytli více peněz na jazykové kurzy. Bez znalosti jazyka jednoduše nemůžeme uprchlíky zaměstnat," řekl Dercks.
"Představa, že by si ti lidé tady vystačili s angličtinou, je iluzorní. To je možné u několika málo firem, ve většině případů ale budou běženci přicházet do styku s německými zákazníky nebo spolupracovníky, proto je jazyková znalost nutná," uvedl.
Vedle výuky jazyka by měli uprchlíci podle viceprezidenta DIHK navštěvovat rovněž integrační kurzy, aby byli připraveni na německé prostředí, které je odlišné od jejich vlasti. "Už jsme se setkali s tím, že někteří muži z arabského světa měli problém s tím, že jejich nadřízenou byla žena. To je přitom v Německu zcela běžný jev," řekl Dercks.
Pokud se podaří integraci uprchlíků na německý pracovní trh zvládnout, mohlo by to podle Derckse v dlouhodobém horizontu vyřešit problém s nedostatkem pracovních sil v zemi.
"Zhruba 40 procent firem nyní uvádí, že za hlavní hrozbu pro budoucnost svého podnikání považují nedostatek zaměstnanců. A v příštích letech bude problém ještě naléhavější, protože z pracovního trhu odejdou miliony lidí," řekl.
Viceprezident DIHK vyjádřil přesvědčení, že se podaří uprchlíky postupně na pracovní trh zařadit, nelze to ale podle něj očekávat ze dne na den. Podle něj je proto třeba počítat v příštím roce s tím, že desítky tisíc běženců budou pobírat dávky v nezaměstnanosti.
"Rozhodně ale nechceme v zájmu integrace běženců na pracovní trh nějak upravovat minimální mzdu, vytvářet nějakou její speciální výši pro uprchlíky," řekl Dercks. "V současnosti Němci nemají obavy z toho, že by je běženci mohli o práci připravit. Kdybychom jim ale umožnili pracovat za nižší platy, mohl by se postoj veřejnosti změnit," uvedl.
