Výbor Evropského parlamentu schválil ve čtvrtek kontroverzní praxi jmenných seznamů cestujících v letecké dopravě (PNR), která by měla posílit boj proti terorismu. Krok ihned uvítala řada unijních zemí.

Tento evropský registr s údaji o cestujících by tak podle agentury AFP mohl být schválen v plénu EP hned začátkem roku 2016. Členské státy by pak na zapracování směrnice PNR (Passenger Name Record) měly dva roky. Kritici vidí v PNR ohrožení občanských svobod.

"Jedná se o významnou etapu a příklad spolupráce mezi EU a členskými státy ohledně sdílení zpravodajských a dalších informací, která nám pomůže v boji proti terorismu," řekla britská ministryně vnitra Theresa Mayová.

Její francouzský protějšek Bernard Cazeneuve vyzval k co nejrychlejšímu uplatňování PMR. Španělský ministr vnitra Jorge Fernández označil rozhodnutí výboru pro lidská práva a občanské svobody EP za skvělou novinu.

Ministři Francie, Británie a Španělska se vyjádřili po čtvrtečním jednání se svými kolegy z Německa, Polska a Itálie v Londýně. Na jednodenní schůzce za přítomnosti i zástupců Evropské komise a Spojených států tyto evropské země uzavřely podle AFP dohodu o spolupráci v boji proti radikalizaci, extremismu a terorismu.

Výbor EP podpořil PNR poté, co po letech sporů o této otázce dospěli unijní představitelé ke kompromisu, jak by nová praxe měla vypadat. K nejcitlivějším bodům patřila například doba, po jakou se mají data uchovávat.

Údaje pro PNR zahrnují informace poskytované cestujícími leteckým dopravcům, především itinerář, telefonické a další spojení a způsob placení. Letecké společnosti by měly povinnost předávat tyto informace členským zemím, kterých se daný let týká. Tyto země by informace musely poskytnout i ostatním státům EU.

Cílem je podle AFP identifikovat osoby, které nejsou známé ze vztahu s terorismem, ale podle analýz údajů z jejich letů by mohly mít vazbu na teror. Takto podezřelé osoby by se staly předmětem vyšetřování.

V minulosti se o podobných seznamech cestujících v letecké dopravě opakovaně hovořilo, jako problematické a kontroverzní byly zmiňovány v souvislosti s otázkou lidských svobod. Evropská komise i členské státy PNR v různé míře podporovaly, naopak Evropský parlament opatření roky blokoval.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na zasedání EP po krvavých útocích džihádistů v Paříži praxi PNR opět připomněl. "Existují jisté (sporné) otázky, které je třeba vyřešit, a jsou důvody, proč to udělat," řekl tehdy šéf komise v projevu.