O klimatické dohodě, která byla o víkendu přijata v hlavním městě Francie, se hovoří jako o diplomatickém úspěchu, který nemá obdoby.

Text konečného návrhu muselo během zasedání odsouhlasit všech 195 zúčastněných zemí. Zavázaly se k ukončení éry fosilních paliv, snížení emisí skleníkových plynů a udržení globálního růstu teplot.

"Co bylo kdysi nemyslitelné, stalo se nyní nezastavitelným," napsal na svém twitterovém účtu generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Historicky významná dohoda však málem ztroskotala. A to na překladu finálního návrhu do všech šesti úředních jazyků OSN. Mohlo za to jedno jediné slůvko.

Emise snížené být "nemusí", ale "měly by"

Ve čtvrtém článku - týkajícím se závazku na snížení produkce skleníkových plynů - se hovoří o tom, že rozvinuté země "musí" převzít vedoucí úlohu při snižování emisí. A právě slovo "muset", které je právně závazné, dělalo těžkou hlavu například Spojeným státům. Jejich právníci se obávali, že by se kvůli němu dohoda nikdy nedostala přes Kongres.

Jenže úspěch celé klimatické konference se odvíjel právě od vzájemné dohody nejrozvinutějších zemí, které jsou zároveň největšími znečišťovateli životního prostředí.

Administrativa prezidenta Baracka Obamy, která předložila konkrétní plán slibující snížení emisí až o 28 procent do roku 2025, přesto neměla v úmyslu dohodu brzdit. Cílem bylo shodnout se na takovém textu, který by byl zavazující i pro všechny budoucí vlády.

Na poslední chvíli tak budoucnost Země závisela na úspěšném nahrazení výrazu "musí" lépe přijatelným "měly by".

Tato banální chyba, která by se dala svést na pouhý špatný překlad, ale znamenala příležitost i pro ostatní země najít v textu další chyby, a prosadit si tak drobné změny.

Zasáhl papež

Asi největším potížistou byla Nikaragua. Tato středoamerická země upozornila na problém, který pociťovaly i další národy, jež jsou klimatickými změnami bezprostředně ohrožené. Text dohody obsahuje rozpor v tom, co je k ochraně klimatu zapotřebí udělat a jaká opatření na druhou stranu navrhuje implementovat.

Rozhodnutí podle řady ohrožených zemí nemůže být přijato na dobrovolné bázi. Nikdo jiný se však v poslední den summitu neodvážil smést konečný návrh ze stolu.

Nikaragua svoji námitku vznesla ve chvíli, kdy měl být návrh dohody schválen předsednictvem summitu. Bylo proto nutné rozjet citlivou diplomatickou hru. V některých médiích prosákla informace o zapojení samotného papeže. František měl údajně osobně promluvit s představiteli silně katolické Nikaraguy, aby dohodu zachránil.

Protest Turků

Dalším zádrhelem bylo Turecko, které se v době schvalování Kjótského protokolu nacházelo v kategorii transformujících se ekonomik. Nyní - už jakožto rozvinutá země - mělo přijmout opatření, které podle Ankary ale nebude schopné plnit.

Spor o udržení si zvláštního postavení musel být opět diplomaticky odložen na pozdější jednání.

Svět tak nakonec může slavit úspěch. Po více než dvaceti letech neschopnosti sestavit novou globální klimatickou dohodu se pro jednou všechny země sjednotily. Pan Ki-mun označil dohodu mezi 195 zeměmi světa za "vrchol multilateralismu".

Jedenatřicetistránkový text, který může znamenat čistší a bezpečnější budoucnost pro příští generace, nakonec podepsali všichni.

Související