Skandinávský energetický koncern Vattenfall bude pokračovat v jednání o prodeji svých německých hnědouhelných dolů a elektráren se všemi zájemci. Závaznou nabídku na odkup od nich očekává v prvním březnovém týdnu. S odvoláním na zdroje z Vattenfallu to napsal deník Handelsblatt.

Předběžnou nabídku na koupi majetku švédského koncernu loni v prosinci podaly také české společnosti ČEZ, Energetický a průmyslový holding (společně s PPF) a Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal.

Kromě českých firem se o doly a elektrárny v Německu zajímají rovněž australská investiční skupina Macquarie a německá energetická společnost Steag, které hodlají představit společnou nabídku.

Vattenfall se podle Handelsblattu po předložení předběžných nabídek rozhodl, že nebude o prodeji jednat pouze s jedním vybraným zájemcem. Místo toho chce všem uchazečům o své doly a elektrárny poskytnout přístup k provozním údajům svých aktiv a o prodeji rozhodne až po podání závazných nabídek.

Vattenfall v Německu prodává hnědouhelné doly a navazující elektrárny o celkovém výkonu přes 8000 megawattů.

Jde o doly Jänschwalde, Chotěbuz-Sever, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde a hnědouhelné elektrárny Boxberg, Jänschwalde, Schwarze Pumpe a blok R elektrárny Lippendorf. V návazném tendru pak společnost prodává i deset východoněmeckých vodních elektráren, které mají výkon kolem 3000 megawattů.

Podle dřívějších odhadů by mohl Vattenfall prodejem německých aktiv získat až 3,5 miliardy eur (95 miliard korun). Podle agentury Reuters však celková obchodní hodnota firmy je zhruba 2,5 miliardy eur (68 miliard korun).

Německo chce do budoucna svou energetiku založit na obnovitelných zdrojích, které by měly v roce 2035 pokrývat 55 až 60 procent tamní celkové spotřeby elektřiny. Už dříve země rozhodla, že se do roku 2022 zcela vzdá jaderné energetiky. Postupně by se měla omezovat i výroba elektřiny z uhlí.

Celková výroba elektřiny v Německu loni vzrostla o tři procenta na 647,1 terawatthodiny (TWh). Výroba v obnovitelných zdrojích se meziročně zvýšila o 19 procent na 194,1 TWh a jejich podíl na produkci elektřiny v zemi vzrostl z 26 na 30 procent. Na celkové výrobě elektřiny v zemi se černouhelné a hnědouhelné elektrárny podílely celkem 42,2 procenta.