Rusko chce bojovat proti terorismu společně se zbytkem světa, uvedl v rozhovoru pro německý deník Bild ruský prezident Vladimir Putin. Západ nicméně znovu obvinil z toho, že má na svědomí prohloubení mezinárodních krizí, které přispěly k nárůstu terorismu.

"Čelíme společným hrozbám a stále chceme, aby všechny země, v Evropě i na celém světě, spojily své síly k boji proti těmto hrozbám. Stále o to usilujeme," prohlásil ruský vůdce v rozsáhlém rozhovoru, jehož první část vyšla v pondělí. "Nemluvím jen o terorismu, ale také o zločinu, o obchodování s lidmi, o ochraně životního prostředí a mnoha dalších výzvách," dodal s tím, že to ale nemusí znamenat, že Moskva by měla souhlasit se vším, "co ostatní rozhodnou".

Putin předeslal, že terorismus bez rozdílu ohrožuje nás všechny, ale současně je ochoten řešit tento problém bez konfliktů a prostřednictvím kompromisů na základě mezinárodního práva. Společný postup proti terorismu vidí jako velkou výzvu, která by mohla vytvořit určitou shodu mezi Ruskem a Západem.

Rusko od konce loňského září podniká letecké údery v Sýrii a podle Moskvy útočí na islamistické cíle. Některé západní země se ale domnívají, že cílem Rusů je pomoci syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, aby se udržel u moci, uvedla agentura Reuters. Spojenci pod vedením USA provádějí nálety na islamisty v Iráku a Sýrii již od roku 2014.

Podle Putina přispěly k vzestupu terorismu v Iráku a Libyi předchozí operace Západu v těchto zemích i v dalších státech. Opřel se rovněž do rozšiřování NATO k hranicím s Ruskem a uvedl, že rozpínavost Západu po studené válce má na svědomí zhoršení mezinárodních krizí.

Na otázku, zda je krymský postup ukázkou despektu ke státním hranicím, ruský prezident odpověděl, že současná situace je založena na výsledku demokratického referenda, kdy většina občanů hlasovala pro připojení Krymu k Rusku. Svou pozici tedy nezměnil. Dodal, že podle něj nezáleží na hranicích a teritoriích, ale na blahobytu lidí.

Kvůli připojení území byly na Krym i Rusko uvaleny vážné ekonomické sankce. Největší újma vznikla radikálním poklesem cen za energie, trpí jím hlavně vývoz ropy a zemního plynu. "V současné době se snažíme postupně stabilizovat naši ekonomiku. V loňském roce hrubý domácí produkt klesl o 3,8 procenta, inflace je přibližně 12,7 procenta. Obchodní bilance je však stále pozitivní," popsal situaci Putin.

Související