Rakousko letos přijme již jen 37 500 žadatelů o azyl a do roku 2019 jich má být celkem nejvýše 127 500. Zásadní rozhodnutí padlo na středečním jednání vlády s hejtmany spolkových zemí v úřadu šéfa vlády Wernera Faymanna, informovala agentura APA. Loni Rakousko přijalo 90 000 žadatelů o azyl.
O přísnějším postupu vůči migrantům informovalo i Německo, které podle vládních statistik loni vrátilo do země původu 21 tisíc neúspěšných žadatelů o azyl, což je dvojnásobek předloňského počtu. Německá policie v noci na středu provedla rozsáhlou razii v souvislosti se silvestrovským násilím v Kolíně nad Rýnem.
Rakouský kancléř Werner Faymann, který se podobně jako vláda v Německu dlouho bránil stanovení jakýchkoli limitů, označil stanovená čísla za "normativ", zatímco podle vicekancléře Reinholda Mitterlehnera jde o "horní hranici".
Co však bude následovat v případě překročení uvedeného limitu, zůstává otevřené, poznamenala APA. Kancléř zároveň uvedl, že tímto krokem chce jeho vláda také burcovat Evropu. Vedle Německa nebo Švédska dosud Rakousko patří k hlavním cílům migrantů směřujících přes jihovýchod Evropy na západ kontinentu.
První reakce z Berlína na středeční rozhodnutí Vídně jsou zdrženlivé. "Je to rozhodnutí rakouské vlády, které nemám v úmyslu komentovat," řekl podle agentury Reuters mluvčí kancléřky Angely Merkelové Steffen Seibert. Nicméně dodal, že "německá vláda nadále dává přednost společnému evropskému řešení, které míří na příčiny migrace s cílem významně a výrazně snížit počet uprchlíků".
"Nemůžeme v Rakousku přijmout všechny žadatele o azyl," zdůraznil Faymann v souvislosti s důvody, které vedly k rozhodnutí omezit příjem žadatelů o azyl a k výrazné změně dosavadní politiky Vídně. Dojednaný postup přitom označil za "nouzové řešení" a "plán B".
Podle Faymanna je nové opatření druhým nejlepším řešením. Očekává totiž řešení na evropské úrovni včetně zabezpečení vnějších hranic EU, kde mají být zároveň zřizována centra pro přijímání a registraci žadatelů o azyl, a odkud mají být uprchlíci posíláni do dalších zemí EU.
"Velké množství uprchlíků přetěžuje náš systém," podpořil předsedu vlády vicekancléř.
Dohodnutá horní hranice pro letošek činí 37 500 žadatelů, pro příští rok 35 000 a pro rok 2018 jen 30 000. Od ledna do konce června 2019 se pak počítá s přijetím dalších 25 000 lidí.
Pokud jde o postup při případném překročení stanovených limitů, není vláda podle APA zatím schopna říci, jak se bude postupovat. Chce si nechat vypracovat dva právní znalecké posudky, z nichž pak bude vycházet. Uvažuje se například o vytvoření zvláštních zón v pohraničí, kde by čekali lidé, kteří přijdou po naplnění limitu pro příjem žadatelů.
Kancléř se zmínil o výrazném posílení kontrol na hranicích a Mitterlehner o možném zvýšení počtu zamítnutí žádostí. "Musíme výrazně posílit kontroly na našich hranicích," poznamenal Faymann, aniž opatření blíže specifikoval.
Výsledky schůzky ve středu ostře kritizovala část sociálnědemokratické strany (SPÖ). Například vídeňská radní Sonja Wehselyová na Facebooku napsala, že stanovení horní hranice je "v diametrálním rozporu s lidským právem na azyl", což je podle ní patrně také důvod, proč v návrhu chybí konkrétní opatření, jak horní limit prosadit.
"Jsem si jistá, že to ukáže i ústavněprávní přezkoumání. I do budoucna musí platit, že lidem, kteří jsou na útěku před válkou a terorem, se musí u nás v Rakousku dostat ochrany a bezpečnosti," napsala vídeňská politička.
Podle mínění lidovecké ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové bude letošní hranice 37 500 žádostí o azyl ve skutečnosti znamenat brzkou "stopku". Předpokládá totiž, že tento limit bude naplněn už před létem.
Ministryně také dala najevo, že je s výsledky středečního jednání vcelku spokojená. "Bylo rozhodnuto o všem, co je podle mne pro budoucnost naší země důležité," konstatovala podle APA.
