V neděli v noci zemřel na krvácení do mozku vědec-průkopník Marvin Minsky. Bylo mu 88 let, uvedl server New York Times. Minsky svou prací inspiroval další vědce k vytvoření moderního počítače a internetu – pokoušel se předat počítači přirozené uvažování ještě před příchodem mikroprocesoru a superpočítače.

"Marvin byl jedním z mála lidí v oboru výpočetní techniky, jehož vize osvobodily počítač od úlohy pouhé kalkulačky," řekl Alan Kay, přítel a kolega profesora Minského.

Minsky se od počátku 50. let minulého století pokoušel charakterizovat lidské psychologické procesy a díky tomu vybavit stroje inteligencí.

V roce 1959 s kolegou Johnem McCarthym založili projekt M.I.T. Artificial Intelligence. Z něj později vznikla celá laboratoř, která podpořila myšlenku volného sdílení digitálních informací. Mohla tak vzniknout síť ARPAnet, předchůdkyně dnešního internetu. Díky tomuto počinu laboratoř zásadně ovlivnila celý moderní počítačový průmysl.

Úspěch měl Minsky i v jiných oborech. Například navrhl a postavil první vizuální skenery nebo mechanické ruce, které ovlivnily i moderní robotiku. V roce 1970 dostal prestižní ocenění Turing Award.

Minsky je také autorem knihy Společnost mysli. V ní předložil hypotézu, že mezi lidmi a stroji neexistuje rozdíl. Podle Minského jsou lidé jen stroje přírodního druhu, jejichž mozky tvoří mnoho semiautonomních inteligentních jednotek. Nová hypotéza způsobila revoluci ve zkoumání lidského myšlení a toho, jak mozek funguje a jak se lidé učí.

Marvin Minsky se narodil 9. srpna 1927 v New Yorku. Studoval matematiku na Harvardu, titul Ph.D. dostal na Princetonu, kde také potkal budoucího kolegu Johna McCarthyho.

Související