Nový zákon o registru smluv se bude vztahovat mimo jiné i na Českou televizi. Její generální ředitel Petr Dvořák varuje, že norma může mít zásadní dopad na klíčové činnosti veřejnoprávního média.

Ve svém novém vydání o tom píše týdeník Marketing & Media.

Podle zákona se budou muset na internetu zveřejňovat všechny smlouvy o objemu nad 50 tisíc korun, jinak nebudou platné. Schvalování normy se táhlo více než dva roky, platit bude od července letošního roku.

Měsíc poté, co zákon podepsal prezident, už je na stole první novela. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce z působnosti zákona dodatečně vyjmout národní podnik Budějovický Budvar. A novely by ráda dosáhla i Česká televize.

"Tak jako zákonodárci uvažují, že novelou uleví Budějovickému Budvaru, který žije v konkurenčním prostředí a jejž může jeho vstup do registru smluv prakticky zničit, měli by se zamyslet i nad tím, že velký problém způsobili také nám," požádal zákonodárce Petr Dvořák při úterním slyšení v Senátu.

"Ne že by Česká televize nechtěla být transparentní a prezentovat to, jak hospodaří s penězi, ale na základě schváleného zákona máme problém v rámci zpravodajství. V momentě, kdy nastane platnost zákona o registru smluv a v Paříži vybuchne další rockový klub, my nebudeme prakticky schopni vypořádat to, aby naše štáby druhý den odjely do Paříže, nasmlouvaly linky a začaly živě přenášet dění," argumentoval Dvořák.

Přenosové trasy se domlouvají na místě a podle Dvořáka stálo jen vysílání z Paříže během listopadových teroristických útoků 650 tisíc korun. Tedy významně víc než limit 50 tisíc korun, který zákon dovoluje využít bez okamžitého zveřejnění smlouvy.

Podobná situace podle něj panuje při podávání nabídek během nákupu sportovních práv nebo při akvizicích zahraniční tvorby.

"Sportovní práva se nakupují způsobem, že existují nabídky jednotlivých společností, ať už komerčních nebo nás, a pokud nepotvrdíme v daný moment, že jsme připraveni zaplatit určitý objem peněz, aniž bychom ho okamžitě publikovali v registru smluv a tím odkryli našim konkurentům naše cenové možnosti, tak nebudeme do budoucna moci vysílat třeba mistrovství světa v biatlonu," namítl Dvořák.

Senátoři sice námitky chtěli ještě při podzimním projednávání do zákona zapracovat, sněmovna však jejich pozměňovací návrh odmítla.