Irácká vláda potřebuje pro letošní rok na řešení humanitárních problémů vyvolaných boji proti radikální organizaci Islámský stát (IS) 1,56 miliardy dolarů (39 miliard korun).
Z vlastních příjmů je ale schopna pokrýt jen 43 procent této částky. Vyplývá to ze zprávy, kterou v neděli vláda zveřejnila. OSN už požádala dárcovské státy o 861 milionů dolarů pro Irák.
Boj proti příslušníkům IS začal v roce 2014. Mimo své domovy se kvůli němu ocitlo zhruba 3,3 milionu Iráčanů.
Vládní příjmy ovlivňuje hlavně nízká cena ropy. Vládní zpráva konstatuje, že "je nezbytné deficit řešit s mezinárodní pomocí".
"Peníze z federálního rozpočtu vzhledem k rostoucím potřebám nebudou stačit. Doufáme, že humanitární plán OSN pomůže rozdíl uhradit," sdělil irácký ministr pro migraci Džásim Džáf.
Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) se obrátil na dárce se žádostí pomoci Iráku a poskytnout mu na letošek 861 milionů dolarů. Peníze mají podle prohlášení OCHA směřovat "k nejohroženějším občanům, kteří potřebují pomoc".
Na rostoucí humanitární krizi v Iráku tento týden upozornila organizace Lékaři bez hranic (MSF). Podle ní se v Iráku klade důraz na boje, zatímco se opomíjejí podmínky, v nichž žijí civilisté.
"Humanitární operace je třeba organizovat souběžně s vojenskými," sdělil šéf mise MSF v Iráku Fabio Forgione.
Bojovníci IS od roku 2014 obsadili asi třetinu iráckého území, hlavně na severu země. V bojích bylo zabito na 18 800 civilistů, zhruba dvojnásobný počet lidí byl zraněn. Na útěku ze svých domovů je 3,3 milionu osob.
USA přiznaly civilní oběti při útocích na IS. Od dubna do července zemřelo loni osm lidí - čtěte ZDE
Forgione odhaduje, že humanitární pomoc potřebují až čtyři miliony Iráčanů. Nejhorší je prý situace v provinciích Saláhaddín, Dijála, Anbár, Ninive a na předměstích Bagdádu, kam se uchýlilo mnoho uprchlíků.
Většina humanitárních organizací stáhla z těchto provincií své pracovníky z obav o jejich bezpečnost. Na místě jsou jenom lidé z MSF a Mezinárodního výboru Červeného kříže.
Největší hrozbou je šíření cholery, protože obyvatelstvo nemá přístup k nezávadné vodě. Forgione upozornil také na to, že mnoho lidí trpí psychickými problémy.
