Syrští Kurdové na severu provincie Halab nedaleko hranic s Tureckem obsadili většinu někdejšího vojenského letiště, které dosud ovládala radikální islámská skupina An-Nusra. Podle portálu albawaba.com to oznámili Kurdové a také opoziční Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která dění v zemi sleduje z Londýna.

Kurdové vojenský úspěch ohlásili po několikadenních tvrdých bojích. Kurdské síly nejdříve obsadily několik přilehlých vesnic a poté během noční operace vstoupily na bývalou vojenskou základnu, odkud islamisty vytlačily.

V Sýrii zuří občanská válka od jara 2011. Chaosu v zemi využily k šíření své ideologie islamistické skupiny, včetně teroristické organizace Islámský stát (IS) či fronty An-Nusra. Do bojů se v září 2014 ze vzduchu zapojila mezinárodní koalice pod vedením Spojených států, od loňského září v Sýrii letecké údery podniká také Rusko.

Syrská armáda před pár dny za podpory ruského letectva zahájila ofenzivu v okolí města Halab. Podle opozičních aktivistů tam na obou stranách zahynulo od začátku února nejméně 500 lidí. Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) ve středu uvedl, že před boji z domovů uteklo až 50 000 lidí.

Americký ministr zahraničí John Kerry se nechal slyšet, že bojové aktivity Ruska v Sýrii jsou komplikujícím faktorem mírových rozhovorů. Rusko za nálety kritizoval také předseda Evropské rady Donald Tusk.

Podle ruského ministerstva obrany ale za středečním náletem na Halab nestojí Moskva, nýbrž Washington. Američané přitom naopak již dříve obvinili Rusy.

Agentura TASS citovala mluvčího ruského ministerstva obrany, podle kterého se na cíle v Halabu zaměřily dva americké letouny, které vzlétly ze základny v Turecku. Jak mluvčí rovněž dodal, Pentagon již ve středu Moskvu obvinil, že právě ruské letouny bombardovaly dvě nemocnice ve městě.Ruská letadla ale v této oblasti neoperovala, zdůraznil Konašenkov.

"Ve 13:55 moskevského času dva letouny A-10 amerického letectva vstoupily z tureckého území do syrského vzdušného prostoru. Dostaly se až do Halabu, kde mířily na cíle ve městě," uvedl Konašenkov. Cíle, na které se ten den zaměřili Rusové, se prý nacházely ve vzdálenosti nejméně 20 kilometrů od města.

Dobytí Halabu, které bylo před válkou největším syrským městem, nyní je ale rozděleno na vládní a povstaleckou část, by bylo pro režim prezidenta Bašára Asada velkým vojenským vítězstvím. Syrské jednotky se již dostaly do blízkosti turecké hranice a k přechodu, který sloužil jako hlavní zásobovací trasa povstalců v Halabu.

Rusko příměří nevylučuje

Navzdory kritice je Moskva podle ruského ministra zahraničí Gennadije Gatilova připravená o mírovém řešení diskutovat. Klid zbraní podle něj proberou světoví lídři na jednání o Sýrii, které se ve čtvrtek koná v Mnichově.

Podle zdroje agentury Reuters již dříve Rusko navrhlo zahájit 1. března příměří ve válkou zmítané zemi. V Mnichově bude o dalším postupu jednat skupina pro Sýrii složená ze 17 zemí. Mírové rozhovory mezi syrskou opozicí a vládou byly minulou středu dočasně přerušeny kvůli tomu, že se zatím nepodařilo dosáhnout žádného pokroku.

"Jsme připraveni diskutovat o formách příměří v Sýrii," citovala agentura TASS Gatilova. "Právě o tom budeme mluvit v Mnichově," dodal ruský diplomat.

Agentura Reuters již ve středu s odvoláním na nejmenovaného západního diplomata uvedla, že Rusko předložilo návrh, na základě kterého by v Sýrii mohlo příměří začít platit 1. března. Na návrhu ale prý dosud nepanuje shoda. Podle zdroje agentury mají zatím Spojené státy vůči některým částem ruského návrhu výhrady.

Mírové rozhovory o Sýrii začaly 29. ledna v Ženevě. Zmocněnec pro Sýrii Staffan de Mistura je ale minulou středu pozastavil. Přerušení rozhovorů podle něj ovšem neznamená jejich selhání.

Syrská vládní delegace v této souvislosti obvinila syrskou opozici, že se pod tlakem Saúdské Arábie, Kataru a Turecka chtěla z jednání stáhnout. OSN prý proto raději volila přerušení rozhovorů, aby se tomuto kroku vyhnula. Podle opozice může za tento vývoj naopak syrský režim.

Rozhovory mají pokračovat 25. února. Syrská opozice na ně pojede jen v případě, že Rusko zastaví své letecké údery v zemi a k civilistům v povstaleckých oblastech se dostane humanitární pomoc.

Ve středu to uvedl mluvčí opoziční vyjednávací komise (HNC) Sálim Muslát.

Téměr půl milionu obětí

Během téměř pět let trvající občanské války v Sýrii bylo zabito 400 000 Syřanů a dalších 70 000 jich přišlo o život kvůli nedostatku zdravotní péče či čisté vody, uvedl britský list The Guardian s odvoláním na novou studii nevládní organizace Syrian Centre for Policy Research (SCPR). Bilance je mnohem vyšší než dosud uváděných 250 000 mrtvých, o kterých mluvila OSN do té doby, než před 18 měsíci přestala čísla o počtech obětí shromažďovat.

"Používáme velmi precizní výzkumné metody a jsme si těmito čísly jisti," citoval The Guardian autora studie Rabieho Nassera. "Počet nepřímých úmrtí se bude v budoucnosti ještě zvyšovat, většina nevládních organizaci i OSN je přitom ignorují," dodal Nasser.  

OSN podle něj podhodnocuje počet obětí kvůli tomu, že nemá dostatečný přístup k informacím přímo v Sýrii.

Pokud jde o statistické údaje, úmrtnost v Sýrii vzrostla ze 4,4 osoby na 1000 jedinců v roce 2010 na 10,9 osoby na 1000 jedinců v roce 2015.

Studie SCPR rovněž odhaduje, že celkem bylo od března 2011, kdy konflikt vypukl, zabito či zraněno 11,5 procenta syrské populace. Zraněných je prý 1,9 milionu. Průměrná délka života se přitom snížila ze 70 let v roce 2010 na 55,4 v roce 2015. Ekonomické ztráty se odhadují na 255 miliard dolarů (6,1 bilionu korun).

Nevládní organizace tvrdí, že ze 470 000 mrtvých jich 400 000 zahynulo přímo v důsledku násilností. Zbývajících 70 000 se prý stalo obětí nedostatku adekvátní lékařské péče, léků zejména na chronická onemocnění, nedostatku potravin, čisté vody, hygienického zařízení i přístřeší.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva, který má na starosti bilance obětí v konfliktech, přestal čísla ze Sýrie zveřejňovat již v polovině roku 2014 s tím, že nemá přístup k datům a nedůvěřuje zdrojům informací, napsal The Guardian.

Nevládní organizace SCPR ještě donedávna sídlila v Damašku a výzkum pro tuto studii i všechny předchozí prováděla přímo v Sýrii. Jak ve své zprávě uvádí, místní obyvatelé nyní žijí v atmosféře "nátlaku, strachu a fanatismu", kde vydírání, krádeže a pašování přispívají k tomu, že ozbrojený konflikt i nadále pokračuje. Těžba ropy je podle SCPR dál "významným zdrojem příjmů" pro Islámský stát i další ozbrojené skupiny.

Spotřebitelské ceny se loni zvýšily o 53 procent. "Ceny v konfliktních zónách a obléhaných oblastech jsou mnohem vyšší než kdekoli jinde v zemi," popisuje studie. Zhoršily se rovněž pracovní podmínky a ženy v zemi celkově pracují méně, protože se bojí o svou bezpečnost. Asi 13,8 milionu Syřanů podle výzkumu přišlo kvůli válce o svůj zdroj obživy.

Související