Cestu do Evropy bral Dani jako jedno velké dobrodružství. Teď pomáhá na řeckém ostrově Lesbos Syřanům s tlumočením do angličtiny. "V Sýrii mě neměli rádi, vypadám jako Ježíš," vtipkuje třicetiletý Syřan. Opravdu se podobá tomu, jak bývá Ježíš vyobrazován. Dlouhé vlasy a vousy má ale černé jako uhel, v každém uchu několik náušnic a na krku mu visí na koženém řemínku lebka.

Dani, jak mu v záchytném táboře na řeckém ostrově Lesbos říkají, zkrátka není klasický uprchlík, i když byla jeho cesta do Evropy úplně stejná jako desetitisíců dalších.

"Pašerákům jsem žádné tisíce neplatil, převezl jsem je," vypráví. "Dodávku s uprchlíky jsem řídil, a to je nebezpečné, protože kdyby vás chytili, tak vás můžou zavřít za převaděčství," popisuje Dani. "Takže jsem jim řekl, že jim dám zbytek až na pláži před cestou do Řecka. Tam jsem ale rychle skočil do odplouvající lodi a schoval se. Převaděč za mnou ještě křičel, že mě zabije," směje se protřele.

Dani miluje heavy metal a vždy byl tak trochu rebel. Od rodičů odešel ve čtrnácti, protože se nechtěl podvolovat jimi neustále vyžadovaným tradicím. "Metal v Sýrii není moc oblíbený," vysvětluje vytáhlý muž, oděný coby "pravověrný metalák" celý v černém.

"Nikdy to nebylo lehké, za Bašára Asada mě občas zavřeli, případně trochu zbili, ale to nebylo nic proti Islámskému státu. Ti kdyby mě chytili, tak mě rovnou zabijou. Stejně jako zabili jednoho mého známého," vysvětluje Dani, proč se nakonec před čtyřmi měsíci rozhodl Sýrii opustit.

Jelikož sám skládal a nahrával písničky, které dával na YouTube pod jménem Dani Dark, měl už na něj údajně takzvaný Islámský stát spadeno.

Na ostrov Lesbos se dostal na jedné lodi společně s desítkami migrantů, mezi nimiž byli i Maročané a Alžířané, kteří v Evropě právo na azyl nemají. O cestě ale vypráví jako o zážitku, ne jako o martyriu. "Byla tam prima parta a snažili jsme se z toho dělat srandu. Například když nám došel benzin a loď se začala houpat, poblila mi holka, která seděla naproti mně, nohy," vzpomíná Dani.

"Když nás přijela zachránit pobřežní stráž, začali lidi vstávat, což člun hrozně rozhoupávalo. Uměl jsem jako jediný anglicky a záchranáři na nás křičeli, že si musíme sednout, jinak se převrátíme. Nebyl čas to těm lidem vysvětlovat. Zakřičel jsem na ně, že nám říkají, že jestli si okamžitě všichni nesednou, tak nás nezachrání a odjedou. To jste měli vidět, jak okamžitě všichni usedli," směje se Syřan.

Sny, které si chce splnit v Evropě, ale nejsou to jediné, co Daniho od ostatních uprchlíků odlišuje. Na rozdíl od nich neopustil ostrov Lesbos hned po vyplnění registračního papíru. Zůstal na něm jako dobrovolník a už dva měsíce pomáhá hlavně Syřanům s tlumočením do angličtiny, kterou se naučil původně hlavně proto, aby rozuměl textům svých oblíbených kapel.

Jako drtivá většina uprchlíků by ale i on chtěl jednou odejít do Německa, i když z dost odlišného důvodu než ostatní. "Chci natočit vlastní profesionální metalové album a tady v Řecku není téměř žádná metalová komunita. V Německu naopak metalová kultura hrozně žije," vysvětluje Dani. "Skvělý metal je i ve Švédsku, ale tam teď uprchlíky přijímat nechtějí, je tam už dost plno," dodává.

O Česku, kde se metalu taky celkem daří, neuvažoval, i když se na ostrově hodně baví s českými dobrovolníky. "Rozhodně nechci být zavřený měsíce v nějakém tom detenčním zařízení. To bych to tam snad opravdu vyhodil do vzduchu," vysmívá se Dani stereotypům, které mají Evropané s lidmi z Blízkého východu spojené.

Mimochodem - na ostrově mu často familiérně říkají Dani Terorista nebo Dani Uprchlík.

"Je možné, že se vydám na cestu už brzy. Kamarád, který odešel nedávno, mi ale psal, ať počkám alespoň na jaro, že je v Makedonii velká zima," tvrdí Dani. Až si vyřídí v Německu papíry, bude se prý chtít na Lesbos vrátit. "Těm lidem je potřeba pomoct a mě baví jim pomáhat," říká.

Dani, syrský uprchlík z tábora na Lesbosu

Foto: Jakub Plíhal

Související