Summitem visegrádské skupiny začne v pondělí odpoledne bouřlivý týden, na jehož konci může být jiná Evropa - s obnovenými hranicemi a Velkou Británií na odchodu. Čtyři státy - Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko - chtějí s podporou Bulharska a Makedonie prosadit alternativu evropské uprchlické politice. Tedy vymezit se vůči dosud vládnoucí politice otevřených dveří, za níž stojí Německo.

Otázka, jak se Evropa postaví ke statisícům uprchlíků, bude podle všeho dominovat i na summitu EU ve čtvrtek a v pátek v Bruselu.

Visegrád se chce zabývat i hrozbou odchodu Velké Británie a jejími požadavky na unijní reformy. Zatím to vypadá, že středoevropští politici budou dělat vše pro to, aby Británii v unii udrželi. Před domácími voliči ovšem nemohou otevřeně připustit, že souhlasí se snížením sociálních dávek pro své občany přicházející pracovat do Británie či jiných starých členských zemí EU.

Zlí policajti Orbán a Fico

V otázce uprchlíků visegrádská čtyřka v očích západních spojenců převzala tvrdý postoj maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho slovenského kolegy Roberta Fica. Podle nich jsou jakékoliv kvóty na přerozdělení uprchlíků nepřípustné a hranice EU je třeba neprodyšně uzavřít. A pokud selže Řecko, je třeba pomoci Bulharsku, Makedonii a Albánii nápor zvládnout.

"Čelíme hrozbě z Bruselu v podobě nucených přesídlovacích kvót a hrozbě z jihu v podobě zásadního nárůstu počtu uprchlíků," zopakoval na konci minulého týdne maďarský premiér. Jeho země nejenže vztyčila ploty na hranicích se Srbskem a Chorvatskem a nyní ho staví na rumunské hranici, ale pomáhá se stavbou i Makedoncům. Těm poslala také techniku a policisty.

Podobně tvrdě vystupuje Robert Fico, který je uprostřed kampaně před parlamentními volbami 5. března. Jeho straně Smer klesají preference a z minulosti už má vyzkoušeno, že strašit uprchlickou hrozbou na slovenské voliče zabírá, i když tam běženci v podstatě vůbec nesměřují ani Slovenskem neprocházejí.

Fico se ještě dopoledne zúčastnil tiskové konference ministra financí k novému odhadu daňových příjmů, kde se vláda jeho strany pochlubila dobrým výběrem daní loni a ještě lepším výhledem jejich výběru pro letošní rok. Podvečerní summit nejspíš využije k dalšímu silnému vystoupení na téma "Chráníme Slovensko", které je jedním z hesel jeho kampaně.

Poláci ubírají plyn

Polská premiérka Beata Szydlová byla v pátek v Německu, kde o uprchlících jednala s kancléřkou Angelou Merkelovou. Ačkoliv je podle německých médií Berlín alternativním návrhem Visegrádu poměrně rozhořčen, potřebuje přinejmenším neutralizovat poměrně ostrý postoj polské konzervativní vlády vůči běžencům.

Polsko je - na rozdíl od Slovenska a Maďarska - důležitou unijní zemí pro vytváření širších koalic v dalších otázkách a Berlín a Varšava k sobě po loňských říjnových volbách zatím stále hledají cestu.

Postoj polské vlády tak bude na dnešním summitu spíše umírněný. "Chceme, aby řešení ochrany vnější hranice EU měla evropský, a ne individuální či regionální charakter," řekl v rozhovoru pro Polské radio polský ministr pro evropské záležitosti Konrad Szymański.

Premiér Bohuslav Sobotka se tak nejspíš octne v roli moderátora, který má ze čtyř členů Visegrádu nejvíc otevřené dveře v Berlíně, nevypouští ostrá prohlášení a zároveň je stranicky blízký Robertu Ficovi, jehož země už kvůli povinným imigračním kvótám Evropskou unii zažalovala u Evropského soudu.

Český moderátor

"Nechci, aby V4 blokovala nalezení dohody v rámci celé Evropy. Potřebujeme také najít dohodu s Velkou Británií," řekl Sobotka v rozhovoru pro Hospodářské noviny a Aktuálně.cz.

"Takže bych byl rád, kdyby V4 fungovala jako někdo, kdo věci nazývá pravým jménem, kdo je schopen pojmenovat problémy, navrhovat konkrétní řešení. Nechci, aby V4 získala pověst někoho, kdo se snaží EU zablokovat."

V této konstelaci by tak pohraniční pomoc Makedonii mohla být - jak naznačují polské zdroje - součástí celkového evropského řešení, a ne přímo plánem na odříznutí Řecka.

Řekové se obávají, že na summitu EU, který začíná ve čtvrtek, dostanou nesplnitelnou lhůtu tří měsíců na to, aby zvládli příval uprchlíků, jinak budou na dobu dvou let vyloučeni ze společného schengenského prostoru. V4 před summitem sehrála roli "zlého policajta" vůči Řecku, ale po jednáních mezi Němci a Poláky z minulého týdne například ve Varšavě převládl názor, že Fico a Orbán zašli až příliš daleko.

Řecký ministr zahraničí Nikos Kotzias si minulý týden stěžoval svému českému kolegovi Lubomíru Zaorálkovi, že visegrádský summit je jako Mnichov - o nás bez nás. Podle listu Financial Times řecký premiér Alexis Tsipras nejprve pozvání do Prahy odmítl, potom řekl ano a pak ho zase odmítl.

Setkání visegrádské čtyřky je tak nebývale významnou a ostře sledovanou předehrou před summitem Evropské unie. A prověrkou schopností české diplomacie, která Visegrádu předsedá.

Související