Bývalý polský prezident a disident Lech Walesa byl podle dokumentů polské tajné policie agentem „Bolkem“. Podle šéfa polského Institutu národní paměti (IPN) Lukasze Kamińského to vyplývá z dokumentů, které našla policie tento týden v bytě bývalého šéfa vojenské tajné služby a jednoho z komunistických vůdců v 80. letech Czeslawa Kiszczaka. Ten zemřel loni v listopadu.

V Polsku se tak otevřela cesta k novým lustracím a tématu, o němž stále hovoří šéf vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński – že komunisté a jejich nástupci se během kulatého stolu v roce 1989 domluvili na předání moci, ale bez následků pro bývalé vládce. Že tedy v Polsku neproběhla opravdová dekomunizace.

„Podpoří to názor vládnoucí strany Právo a spravedlnost, že postkomunistická elita byla domluvena na předání moci s bývalou komunistickou elitou. A odůvodní to návrat k tématu lustrací v Polsku,“ řekl Wojciech Przybylski, politolog a šéfredaktor liberálního časopisu Res Publica Nowa.

Podezření kolem Lecha Walesy se v posledních dvaceti letech vynořilo několikrát, ale Walesa ho vyvrátil a v roce 2000 ho očistil i soud.

Kamiński nyní tvrdí, že v Kiszczakově domě našli složku, v níž je ručně napsaný závazek a podpis spolu s potvrzením za odběr peněz. Dokumenty jsou podle tvrzení expertů IPN pravdivé. Policie nyní prohledává i další nemovitost, kterou bývalý generál vlastnil.

Lech Walesa se dosud k novému obvinění nevyjádřil. Ve Varšavě ale mezi experty panuje názor, že v době, kdy byl polským prezidentem, tedy v letech 1990 až 1995, se část jeho spisu, který na něj vedla komunistická tajná policie, ztratila.

V roce 2000 lustrační soud uznal, že část spisu byla zfalšovaná a že kromě výpisu z registru polské StB není žádný doklad, který by potvrzoval spolupráci Walesy jako agenta Bolka.

V roce 2008 byla publikována kniha, která dokládala, že Walesa byl na počátku 70. let minulého století v době prvních velkých stávek v loděnicích v Gdaňsku agentem a že se tento fakt podařilo zamaskovat během procesu.

V Polsku lustrace neprobíhaly plošně jako v Česku. Pokud byl někdo obviněn ze spolupráce s komunistickou tajnou policií, tak se měl šanci obhájit před zvláštním lustračním soudem.