Ve vztazích mezi Německem a zeměmi střední Evropy prožíváme krizi vzájemných očekávání, říká Kai-Olaf Lang z berlínského institutu SWP. Lang je předním německým expertem na střední Evropu. Středoevropským zemím podle něj chybí koncepce jejich vztahu k Německu, Berlín zase postrádá pochopení pro situaci postkomunistických partnerů.

Jaká je - viděno z Berlína - pozice paní kancléřky v době, kdy se v Evropě píše o její rostoucí izolaci?

Samozřejmě vidíme, že jednou z hlavních výzev pro evropskou politiku Německa je, že chybějí partneři. Dokonce tradiční spojenec Francie v klíčových otázkách, hlavně v migrační krizi, ukázal, že je zdrženlivý.

Nové německé osamocení je pocit, který je čím dál víc přítomný v německých diskusích. Během krize eurozóny mělo Německo jako hlavní cíl udržení jednoty. Specifickým způsobem chtělo, aby v Evropě nevznikly nové dělicí linie. Nyní se ale diskuse o tzv. Minischengenu začíná přijímat jako druhá nejlepší možnost.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.