O složení nové slovenské vlády by se podle premiéra a předsedy Směru - sociální demokracie (Směr-SD) Roberta Fica mělo pokusit pět stran. Všechny by ale nemusely být součástí kabinetu.

Fico, jehož strana volby vyhrála, ale ztratila dosavadní většinu ve sněmovně, zároveň vyloučil spolupráci s krajně pravicovou stranou Kotleba - Lidová strana Naše Slovensko (LS NS). Ta se dostala do sněmovny a stala se jedním z překvapení voleb.

"Hodnotově jsme tak daleko od sebe, že to nepřichází v úvahu," řekl Fico o případné povolební spolupráci Směru-SD se stranou pravicového radikála Mariana Kotleby. Spolupráci s Kotlebou vyloučil také, Richard Sulík z nečekaně úspěšné strany Svoboda a Solidarita, která skončila druhá. 

"Myslím, že je šance na sestavení vlády tak, že by se vybralo ze skupiny pěti stran. Netvrdím, že by měla mít pět členů," řekl v neděli televizi TA3 Fico, jehož strana obdržela ve volbách zhruba 28 procent hlasů a přijde o současnou většinu 83 hlasů ve 150členné sněmovně.

Jednou ze zmiňovaných pěti stran, které se mohou podílet na složení nové vlády, je podle Fica opoziční Most-Híd. Její předseda Béla Bugár ale v neděli vyloučil spolupráci s nacionalistickou Slovenskou národní stranou (SNS), což by patrně ještě více zkomplikovalo jednání o sestavení kabinetu. Podle Bugára pevná vláda nevznikne a nelze vyloučit předčasné volby.

Fico si je vědom toho, že nový kabinet nesestaví hned. Už dříve ale oznámil, že se pokusí sestavit novou vládu, jakkoliv to nebude snadné a zřejmě to potrvá déle, než bylo dosud zvykem. Proto také uvedl, že kvůli povolebním jednáním možná požádá svého českého kolegu Bohuslava Sobotku, aby zastupoval Bratislavu na pondělním summitu EU s Tureckem. 

"Je naší povinností udělat všechno, aby nebyly žádné experimenty," řekl během povolební noci viditelně zklamaný Fico. Vytvořit jakoukoliv stabilnější vládní většinu bude každopádně velmi těžké. Není vyloučeno, že slovenští voliči možná půjdou brzo znovu volit.

Obavy o sestavení nové vlády vyjádřili i čeští politici. "Na Slovensku bude velmi těžké, pokud ne přímo nemožné, sestavit rozumnou vládu," napsal na twitteru vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Europoslanec Pavel Telička (ANO) v reakci na výsledky připomněl na sociální síti pád vlády Mirka Topolánka v roce 2009. "Zopakuje Slovensko tragickou chybu ČSSD, která během českého předsednictví v EU sobecky svrhla vládu, nebo se dokáže shodnout na sestavení vlády?"

Nováčci a konec křesťanských demokratů

Ve volebních štábech byla i přes evidentní spokojenost u parlamentních nováčků znát nervozita a napětí. Voliči při účasti šedesát procent poslali do parlamentu dvě naprosto nové strany a těm dalším úplně přeházeli dosavadní podporu.

Volby, které byly do velké míry referendem o premiéru Robertu Ficovi a jeho straně Směr, dostaly do parlamentu nejen jeho silné odpůrce z řad pravicových stran, ale také nacionalisty z obrozené Slovenské národní strany a neonacisty z Lidové strany Naše Slovensko banskobystrického župana Mariana Kotleby.

O přežití v parlamentu bojovala tak tradiční strana jako Křesťanskodemokratické hnutí, která se nakonec - poprvé od pádu socialismu v roce 1989 - nedostala přes pětiprocentní hranici vstupu do Národní rady. Předseda strany a bývalý eurokomisař Ján Figeľ oznámil, že on sám i vedení hnutí nabídnou své stranické funkce.

Neúčast křesťanských demokratů zároveň dramaticky snižuje možnost vytvořit středopravicovou vládní koalici, o níž už v noci začali neoficiálně jednat Richard Sulík a Igor Matovič, šéf podobně nečekaně silného protificovského uskupení OľaNO-NOVA. Tyto dvě formace dostaly od středopravicových voličů silný mandát kvůli tomu, že se jasně distancovaly od jakékoliv spolupráce se stranou Směr premiéra Fica. 

Ty pravicové strany, které se jasně na téma případné spolupráce se Směrem nevyjádřily – jako nová a nadějná strana Síť Radoslava Procházky, křesťanští demokraté –, ve volbách naprosto propadly a bojovaly o to, zda překročí práh vstupu do parlamentu. 

Analytici během voleb odmítali dělat jakékoliv závěry kromě jediného – že vstupem neonacistů se Slovensko posunulo k extremismu. "Zdá se, že slovenský volič je mimořádně frustrovaný a mimořádně unavený," řekl sociolog Michal Vašečka.