Evropští lídři budou v pátek s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem tvrdě vyjednávat o přelomové dohodě na cestě k ukončení migrační krize. Ta má zastavit proud tisíců uprchlíků a nelegálních migrantů z Turecka do Evropy.

Někteří lídři ale už teď pochybují: i kdyby se dohoda podařila, bude těžké ji převést do praxe.

Ve čtvrtek večer se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dohodli pouze na návrhu dohody. V pátek dopoledne ho předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a předseda Evropské rady Donald Tusk představí tureckému premiérovi, který ho buď odsouhlasí, nebo začne den plný vyjednávání.

"Dnešní jednání budou všechno - jen ne jednoduchá," předvídala vývoj německá kancléřka Angela Merkelová.

Připravovaná dohoda vychází z návrhu, který Davutoglu představil evropským lídrům minulý týden. Turecko přijme zpět všechny uprchlíky a migranty, kteří připlují na řecké ostrovy z tureckých břehů. Za každého takto vráceného Syřana by unie přijala jednoho Syřana z uprchlických táborů v Turecku.

Migranty z jiných zemí by Turecko přijímalo zpět bez dalších podmínek. Výměnou za tuto dohodu ale Turci požadují urychlit bezvízový styk s EU, další tři miliardy eur a otevření pěti přístupových kapitol. Podle připravovaného návrhu dohody ale evropští lídři nechtějí se všemi podmínkami úplně souhlasit, což může jednání výrazně zkomplikovat.

Dohoda s Tureckem stále není jistá

Lídři se například nechtějí otočit zády ke Kypru. Ten brání otevření pěti přístupových kapitol s Tureckem kvůli tomu, že Turci kladou překážky sjednocení Kypru a nevpouští kyperské lodě do tureckých přístavů.

Návrh dohody tak počítá pouze s tím, že se "EU bude společně s Tureckem připravovat na otevření nových kapitol v přístupovém jednání co nejrychleji". Jestli bude tento obecný závazek Turkům stačit, je ale otázka.

Premiér Bohuslav Sobotka nechce zase překročit hranici pro počet lidí, kteří by měli být z Turecka v rámci dohody přesídleni. Evropská unie nabídne Turecku pro přesídlení 72 tisíc míst, z toho zhruba 1800 by mělo připadnout na Česko.

"Česká republika chce mít pojistku, že v okamžiku, kdy budou kvóty naplněny, program skončí a nebude se prodlužovat," uvedl Sobotka. V návrhu dohody se proto píše, že pokud by měl být počet míst překročen, bude se muset program přejednat.

Pokud by uprchlíci připlouvali k řeckým břehům i nadále, znamenalo by to, že dohoda nemá zamýšlený efekt a nefunguje.

Jestli se dohoda s Tureckem nakonec opravu podepíše, ale zatím nikdo nedokáže s jistotou říct. "Nemůžu garantovat pozitivní výsledek," uvedl například francouzský prezident Francoise Hollande. Podle Sobotky ale většina lídrů dohodu očekává.

Lídři pochybují, zda se dohodu podaří převést do praxe

Mnozí politici však pochybují, že je možné dohodu převést do praxe, i kdyby se uzavřela. "Dohoda s Tureckem je možná, ale bude fungovat?" je skeptická litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová. Mechanismus návratů je velmi složitý, a navíc na hraně mezinárodního práva.

Český premiér Sobotka si není jistý, zda se podaří naplnit parametry dohody Řecku. A to jak logisticky, tak v případě vyřizování tisíců žádostí o azyl, které si budou moci uprchlíci na ostrovech podat.

Přestože jsou všechny země ochotné Řecku pomoci, nikdo podle diplomatů neví, jestli Atény nabízenou pomoc přijmou.

Dalším z úskalí naplňování dohody může být i přesídlování Syřanů z tureckých uprchlických táborů. "Ve chvíli, kdy odvezeme z řeckých ostrovů zpět do Turecka Syřana, budeme za něj muset přesídlit jiného Syřana do Evropy v řádech dnů," uvedla německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že na to kladl turecký premiér při schůzkách s ní i s Tuskem velký důraz.

"Pro Turecko je důležité, aby jeho obyvatelé nenabyli dojmu, že se v něm uprchlíci jen hromadí a unie si žádné neodváží," dodala Merkelová. Několik zemí EU, jako například Maďarsko nebo Slovensko, ale přijímat migranty nechce a ani současné tempo států, které jsou ochotné je přijímat, nejspíše nebude pro dohodu dostačující.

Související