Breivikův útok v Oslu 2011, Bostonský maraton v roce 2013, pařížské útoky 2015 a nyní i bombový útok na letiště a metro v Bruselu. Kromě nezměrnosti lidské tragédie mají všechny tyto události společnou ještě další věc - ve všech hrály roli podomácku vyrobené výbušniny.
I když suroviny na výrobu jsou běžně dostupné, vyrobit z nich funkční bombu tak jednoduché zdaleka není. Třaskavina z Paříže i z Bruselu nese chemický název triaceton triperoxid (TATP). Je to směs acetonu a peroxidu, přičemž obojí se dá sehnat za pár korun v lepší drogerii nebo chemických potřebách.
Konstrukce plně funkční a spolehlivé bomby však není jen smíchání správných přísad. "Pokud třaskavinu vyrábí neznalec, často akce končí selháním bomby nebo naopak předčasnou explozí, někdy už během výroby," popisuje John Drake, expert na terorismus, který sledoval snahy Islámského státu vyrábět chemické třaskaviny přímo v Iráku.
"Stačí ovšem, aby při jeho sušení vznikly nežádoucí velké krystaly s přirozeným rizikem většího tření a už se to i minimálním třením samo odpálí. Právě tohle je velká nevýhoda aceton peroxidu," vysvětlil již dříve Ivo Peterek, bývalý policejní pyrotechnik a soudní znalec na munici a výbušniny pro portál Aktuálně.cz.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
