Jedenáct zaměstnanců belgické jaderné elektrárny Tihange se po útocích v Bruselu už nedostane do práce. Sedmi lidem zaměstnavatel odebral bezpečnostní prověrku po zásahu belgické policie v bruselské čtvrti Forest 15. března a další čtyři byli propuštěni po úterních teroristických útocích v Bruselu. Úřady se nejspíše obávají, aby mezi zaměstnanci nebyli komplicové teroristů.
Provozovatel elektrárny - společnost Electrabel - se spekulace o tom, že byla jaderná elektrárna jedním ze zamýšlených cílů teroristů, snaží vyvrátit.
Několik vysoce postavených odborníků na jadernou energii, včetně šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), už ale varovalo, že je potřeba ochranu jaderných elektráren i jaderného materiálu výrazně posílit.
Teroristé se mohou snažit získat "špinavou bombu"
"Speciální bezpečnostní opatření platí pro nukleární elektrárny stejně jako pro všechna citlivá místa v Belgii," uvedla společnost Electrabel poté, co se začalo spekulovat o tom, že jsou opatření přijatá v belgických jaderných elektrárnách Tihange a Doel po útocích v Bruselu až nápadně přísná. Elektrárna poslala v den útoků domů všechny zaměstnance, kteří nebyli pro její chod nezbytní, a úřady vyslaly na ochranu místa vojenské posily. Před vstupem do areálu se také zvýšily bezpečnostní kontroly.
Ke spekulacím o možném útoku přispěl fakt, že vyšetřovatelé našli v domě Mohameda Bakkaliho, podezřelého z přípravy útoků v Paříži 13. listopadu, videonahrávku, na které je zachycen den šéfa Belgického centra pro jaderný výzkum.
"Opravdu si nemyslím, že to znamená, že plánovali útok na jadernou elektrárnu. Nemůžete jen tak přijít do jaderné elektrárny s bombou. Takhle to nefunguje," uvedla pro bruselský týdeník Politico mluvčí Federálního úřadu pro jadernou kontrolu (FANC) Nele Scheerlincková s tím, že elektrárna je daleko lépe chráněná než letiště nebo metro.
Pravděpodobnější tak podle expertů je, že by se teroristé snažili ukrást z Belgického centra pro jaderný výzkum jaderný materiál, aby vytvořili takzvanou "špinavou bombu". Ta by sice neměla tak smrtící účinky jako klasická nukleární bomba, ale mohla by způsobit obrovskou paniku.
FANC proto kontroluje původ a zázemí všech, kteří chtějí pracovat v jaderné elektrárně nebo centru pro jaderný výzkum. Než jim udělí bezpečnostní prověrku, snaží se zjistit nejen zápis v trestním rejstříku, ale také známky politického nebo náboženského extremismu a radikalizace.
Kybernetický útok na jaderné elektrárny hrozí už do pěti let
K větší ostraze míst, kde se jaderný materiál nachází, vyzval šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Jukija Amano. Podle něj stačí pro vyrobení "primitivní nukleární bomby" i množství plutonia o velikosti grapefruitu. "Terorismus se rozšiřuje a nemůžeme vyloučit, že teroristé jaderný materiál použijí," uvedl Amano.
Evropský protiteroristický koordinátor Gilles de Kerchove varuje také před dalším způsobem, jak na jaderné elektrárny zaútočit – kyberútokem. "Nebyl bych překvapen, kdybychom do pěti let nějaké pokusy o útoky prostřednictvím internetu zažili. Například na centrály jaderných elektráren, kontrolní věže letového provozu nebo přehrady," uvedl de Kerchove v rozhovoru pro belgický deník La Libre Belgique.
Připomněl například zjištění belgického telefonního a internetového provozovatele Belgacomu, že jeho komunikaci sledovaly zahraniční tajné služby. Společnost se to dozvěděla až díky odhalení, která vynesl na veřejnost bývalý technik americké tajné služby NSA Edward Snowden. Belgická vláda následně investovala 10 milionů eur na kybernetickou ochranu.
"Bojím se, že díky novým technologiím bude moct v budoucnu spáchat útok velkého rozsahu i pouhý jedinec," dodal de Kerchove s tím, že v řadách takzvaného Islámského státu jsou mladí, technicky nadaní rekruti.
