Američan Ian Burkhart ochrnul před pěti lety, v prvním ročníku na univerzitě. Potápěl se tehdy na pláži v Severní Karolíně a nešťastnou náhodou si o písečné dno poranil míchu. Od té doby je od hrudníku dolů paralyzován.

Nyní ale opět dokáže uzvednout láhev i hrát na kytaru. Díky speciálnímu mikročipu v mozku, napsal o převratném objevu časopis Nature.

Burkhartův případ je vůbec prvním, kdy zcela ochrnutý člověk dokázal znovu pohnout svou končetinou, byť za pomoci počítače. Přístroj vědců z Ohia ale samotné ochrnutí nevyléčí a není možné ho používat mimo laboratoř.

Lékaři přemostili přerušené nervy

Lékařům se de facto podařilo přemostit přerušené nervy v Burkhartově krku, které mozku nedovolují vysílat signály do svalů přímo. Chirurgický tým z Ohia do mozku dnes 24letého pacienta před dvěma roky voperoval čip, který impulsy odesílá do počítače a z něj do speciálního rukávu na paži.

Rukáv následně přímo stimuluje svaly, které hýbou pacientovou rukou. Dřívější hráč amerického fotbalu díky tomu dokáže hrát ve videohře na kytaru nebo si zamíchat sklenici, uvedl deník The New York Times.

Úspěchu předcházely dva roky dřiny. Burkhart s implantovaným čipem seděl v laboratoři a učil se, jak myšlenkami ovládat vlastní motoriku. "Je to šílené. Ztratil jsem cit v rukách, teď se na ni vždy musím podívat, abych viděl, jak se hýbe," vysvětluje. Vytrvalost se mu však vyplatila a on se může alespoň částečně hýbat.

"Je to pouze jednoduchý sled pohybů - zvednout lahev, něco nalít, zamíchat... Ale je to další krok směrem k cíli, který máme: poskytnout našim pacientům tolik nezávislosti, kolik jen bude možné," vysvětluje Radžeš Rano, ředitel Centra pro senzomotorické nervové inženýrství na Washingtonské univerzitě.

Bukhart se lékařům pro výzkum nabídl sám, ačkoli jeho rodina byla proti. Nechtěli, aby podstupoval další rizikové operace po těch, které již měl za sebou bezprostředně po úrazu. On sám ale žádné pochyby neměl. "Věděl jsem, že budu mít dobrou péči a projekt by mohl pomoci dalším lidem jako já. Proč to nezkusit?"

Bylo to jako sport...

Čip velikosti mazací gumy je umístěný v oblasti mozku, která řídí pohyby. Obsahuje 96 mikroelektrod, které zachycují jednotlivé signály z mozkových buněk. Ian Burkhart se s ním musel nejprve naučit pracovat. Po pooperačním zotavení proto začal s tréninkem motoriky. Třikrát týdně docházel do laboratoře a snažil se - s pomocí počítače - rukou pohnout, uvedl deník International Business Times.

"Musel jsem se opravdu hodně soustředit na věci, které jsem předtím dělal naprosto bez přemýšlení. Ale bylo to jako sport - snažíte se pořád dokola a postupně to pak jde lépe," vzpomíná mladík.

Jeho vědecký tým musel navíc téměř každé sezení čip kalibrovat. "Signál se stále měnil. Náš přístroj se učil stejně jako pan Burkhart a my jsme museli na tyto změny reagovat," vysvětluje Herbert Bresler, vedoucí týmu z lékařské neziskové organizace Battelle Memorial Institute v Ohiu, která čip vyvinula.

Přestože Burkhartův případ představuje zlom, pokračující výzkum možná zhatí nedostatek financí. V současnosti totiž peníze od státu, organizace Battelle a soukromých sponzorů vystačí jen do konce roku. Bez nich ale Burkhartova sezení skončí.

"Bude to těžké. Bavilo mě to - pokud bych si ten přístroj mohl vzít domů, dalo by mi to mnohem víc nezávislosti. Teď musím na ostatní spoléhat ve spoustě věcí, jako je oblékání nebo čištění zubů. Chtěl bych, aby lidé o tom projektu věděli. Aby věděli, že je naděje, že přijde něco, co zlepší život lidem jako já."

Technologické úspěchy

Obor "nervového inženýrství" se v posledních letech rychle vyvíjí. Již se podařilo navigovat kurzor na obrazovce jen pomocí myšlenek, přičemž pokrok v tomto směru učinili i čeští vědci z Katedry kybernetiky ČVUT.

Časopis Nature zveřejnil video, na němž jedna z dalších spolupracovnic týmu z Ohia Cathy Hutchinsonová dokázala jen pomocí myšlenek ovládat robotickou ruku a s její pomocí se napít.

Agentura AFP zveřejnila příběh mladého Litevce Martynase Girulise, který se narodil s vrozenou chorobou svalů a nervů omezující pohyb. Rakouský chirurgický tým mu voperoval bionickou ruku. Využít signály z mozku k pohybu končetin pomocí přemostění se dříve podařilo pouze u opic, uvádí Nature.