Levná čínská ocel, která zaplavuje svět, ničí celý ocelářský trh, především evropský, říkají čeští oceláři. Za dva roky se Čína stala z největšího světového importéra oceli největším vývozcem. Kvůli poklesu domácí poptávky má obrovské přebytky oceli, kterou vyváží do celého světa za likvidační ceny, řekli v pondělí zástupci tuzemských hutních firem.
Evropští oceláři volají po ochraně trhu a zavedení antidumpingových opatření. "Bojujeme o to, aby Čína, která dotuje svými pobídkami čínské zboží při exportu, nedostala takzvaný status tržního hospodářství, a tudíž byla efektivní možnost antidumpingových a antisubvenčních řízení," řekl generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.
Personální ředitel ArcelorMittalu Ostrava a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj uvedl, že pokud by se Číně udělil status tržní ekonomiky, znamenalo by to ohrožení nejen hutního, ale i automobilového, papírenského, keramického a sklářského průmyslu. V celé EU by podle něj mohlo zaniknout až 3,5 milionu pracovních míst.
Majitel Z-Group Steel Holdingu Zdeněk Zemek řekl, že čínský ocelářský průmysl loni prodělal více než 367 miliard korun a jeho ztráty se meziročně zvýšily čtyřiadvacetinásobně. Klesající spotřeba oceli nutí čínské ocelárny ke stále většímu vývozu, který loni dosáhl rekordních 112 milionů tun. "To likviduje evropské ocelárny, které nedokážou za tak nízké ceny ocel vyrobit," řekl Zemek.
Czudek řekl, že celosvětová spotřeba oceli je nyní někde na úrovni 1,6 miliardy tun ročně, přičemž Čína má kapacity 1,1 miliardy tun a její spotřeba se pohybuje těsně nad 700 miliony tun. "Jenom v Číně je tedy kapacita překročena téměř o 400 milionů tun. Evropská spotřeba je 150 milionů tun, čili Čína má téměř trojnásobnou nadkapacitu ve srovnání s evropskou spotřebou," řekl Czudek.
Nebýt regulačních opatření, čínský přebytek by podle českých průmyslníků Evropu hravě zaplavil. Evropa podle nich v ochraně domácího trhu zaostává, její ochranářská politika by se měla změnit a stát se mnohem více flexibilnější.
"Zatímco Evropa nedávno řešila dumpingové ceny Číny déle než rok a půl a výsledné clo bylo 16 procent, USA v obdobném případě uvalily během několika málo měsíců clo ve výši 200 procent," uvedl Rafaj.
USA jsou podle Czudka mnohem pružnější a vůči Číně tvrdší. "To ovšem znamená, že do Ameriky se moc čínského ocelářského zboží při těchto omezeních nedostane a bude se to hnát všechno do Evropy," řekl generální ředitel TŽ. Upozornil, že čínský ocelářský průmysl navíc nemusí plnit stejné podmínky jako ten evropský, a tak výrazně více zatěžuje životní prostředí.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Rafaj uvedl, že Evropa byla vždy soběstačná a hodně exportovala, nyní se ale trend obrací. "Od roku 2008 klesá v Evropě využití ocelářských kapacit, třeba my jsme v Ostravě v roce 2009 stáhli výrobu železa ze tří na dvě vysoké pece a od té doby to tak zůstalo," uvedl Rafaj. Snižování výrobních kapacit se netýká jen ocelářství.
Ve Svazu průmyslu podle viceprezidenta probíhá intenzivní debata o potenciálním vstupu Číny do Světové obchodní organizace, přičemž svaz je rozdělen do dvou hlavních táborů. "Nejsilněji zaznívá názor 'ocelářský', který je proti. Pak je tady velká skupina firem, které říkají, že jim to nevadí. Otázkou je, zda se časem jejich postoj nezmění, protože už nejde jen o dovoz surovin, ale i o dovoz výrobků," uvedl Rafaj.
Před dalším problémem podle něj dopředu varovaly Spojené státy. "Pokud Evropa bude ve Světové obchodní organizaci hlasovat pro plný status tržní ekonomiky pro Čínu, budou USA muset přehodnotit svou obchodní dohodu s Evropou, protože by se přes ni mohly do Ameriky dostávat levné výrobky. A v tomto se USA nenechají obejít. To by mohla být další rána pro náš průmysl," uvedl Rafaj.
