První tři měsíce letošního roku nasvědčují tomu, že by globální teplota mohla překonat loňský rekord. Podle nových dat amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) je tento rok zatím teplejší než loňský. Například průměrná teplota v březnu byla o 1,5 stupně Celsia vyšší než byl březnový průměr za celé 20. století.

Zvýšení teploty potvrdily tři organizace nezávisle na sobě. NOAA, NASA a Japonská meteorologická agentura. Každá využívá trochu jiné měřicí techniky, přesto se shodly.

Tento týden se v New Yorku scházejí světoví diplomaté, aby podepsali dohodu z konce loňského roku z Paříže, kdy se 195 států zavázalo snížit emise skleníkových plynů a odvrátit nejhorší důsledky změny klimatu. Na té mají nicméně podíl rovněž další faktory, kupříkladu tání ledovců v Arktidě, záplavy nebo sucho.

Některé z nich, jako je vyšší teplota nebo silné deště, lze vysvětlit jevem El Niňo, který podle vědců uvolnil do atmosféry velké množství tepla od Tichého oceánu, což způsobuje neočekávané změny počasí.

"Současný efekt El Niňa ovšem ještě zhoršilo globální oteplování v důsledku emisí skleníkových plynů, které zapříčinil člověk," řekla klimatická vědkyně NOAA Jessica Blundenová deníku New York Times.

"El Niňo vychází z hlubin. Teploty v Pacifiku dosáhly vrcholu v listopadu," řekl Kevin Trenberth, vědec z Národního centra pro výzkum atmosféry.

"Teplo z oceánu musí někam proudit a to po celém světě, to zapříčiňuje rekordní teploty na jižní polokouli," citoval Trenbertha server New York Times.

Vysoké teploty v březnu pravděpodobně znamenají poslední síly El Niňa, povrchové teploty by se měly zřejmě začít snižovat během letošního roku. El Niňo často vzápětí doplňuje jev La Niňa, který přináší silné bouřky a může ohlašovat chladnější období.

Po více než dvou rekordně teplých létech a extrémně teplých prvních měsících tohoto roku jsou podle vědců mnohé devastující účinky globálního oteplování a El Niňa nevyhnutelné.

Vyšší teplota způsobuje tání ledovců v Arktidě. Teploty tam jsou vyšší až o šest stupňů, než je průměr. Vrstva ledu je nejnižší od začátku měření v roce 1970. Průměrné množství arktického ledu bylo v březnu nižší o 7 procent, než byl průměr z let 1981 až 2010.

Ústředním bodem dohody o klimatu v Paříži bylo udržet nárůst globální průměrné teploty na méně než dvou stupních do roku 2100.

"Globální teploty se už nyní pohybují okolo nárůstu o jeden a půl stupně. Tento cíl bude velmi těžké zvládnout. Především v následujících letech to bude čím dál tím složitější," dodává Trenberth.

Související