Obchodní dohoda Evropské unie se Spojenými státy může Česku přinést zvýšení HDP i mezd. Vyplývá to z nezávislé studie, kterou si nechala vypracovat ministerstva průmyslu a zahraniční. Jejím autorem jsou tři zdejší akademické instituce - Asociace pro mezinárodní otázky, Vysoká škola ekonomická a CERGE-EI.

Studie pracuje se čtyřmi možnými scénáři. Podle toho optimistického předpovídá, že by mohlo Česko díky Transatlantické dohodě o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) dlouhodobě navýšit svůj HDP téměř o jedno procento. Podle dalších scénářů by šlo o několik desetin procenta HDP.

"I když nemusí jít z pohledu kritiků o příliš výrazný pozitivní dopad, pořád je dopad pozitivní," uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl. Výsledky studie při žádném možném scénáři totiž neukázaly, že by se dohoda mohla na Česku podepsat negativně.

"Jedním z jasných závěrů studie je, že TTIP představuje pro Evropu a Českou republiku nejzajímavější a nejpřínosnější projekt mezi možnými budoucími dohodami o volném obchodu," dodal Bärtl.

Ten nejoptimističtější scénář počítá s úplným odstraněním cel a 20 procentním snížením nákladů díky odstranění netarifních překážek. Právě harmonizace standardů nebo vstup evropských firem na americký trh veřejných zakázek by měli představovat hlavní ekonomický potenciál TTIP. Dopad těchto opatření ale nelze podle autorů analýzy jednoduše vyčíslit. Autoři také upozorňují na to, že vzhledem ke stále probíhajícím jednáním jsou pokusy o vyhodnocení dopadu dohody na Česko "do značné míry předběžné".

Podle závěrů studie by české firmy neměly čelit velkému tlaku amerických vývozců. "Američané nejsou tolik silní v tradičních průmyslových sektorech, které jsou naší doménou. Příliš se nepřekrýváme. Oni jsou lepší v IT sektorech, ve službách a my v automobilovém průmyslu a podobně," uvedl spoluautor analýzy Vilém Semerák z CERGE-EI.

Podobně to je také v potravinářském sektoru. "Spojené státy jsou až na 14. místě, co se týče dovozu potravinářských výrobků do České republiky. Navíc z nich dovážíme především mořské ryby, různé mražené preparáty, ořechy, semena...Jsou to tedy spíše produkty, které nekonkurují naší produkci," doplnila další spoluautorka Alice Rezková z Asociace pro mezinárodní otázky.

Pozitivní dopad by mohla mít dohoda také na platy v Česku. Studie počítá v optimistickém scénáři se zvýšením blahobytu domácností o 900 milionů dolarů a nárůstem reálné mzdy pro zaměstnance zhruba o jedno procento. "Konzervativní výsledky tedy počítají se zvýšením příjmů českých domácností o sto korun nebo v řádech stovek korun," uvedl Semerák.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

České firmy se na dohodu dívají zatím "pragmaticky pozitivně". Ty, které už do USA vyvážejí, vytvářejí výrobky přímo v parametrech pro americký trh, nebo se dostávají do USA pomocí prostředníků. "Firmy, které už mají s americkým trhem zkušenosti, si výhody dohody dokáží představit daleko plastičtěji. Sdílením zkušeností a referencí ale mohou povzbudit i ty firmy, které dosud právě kvůli regulacím a vysokým administrativním nákladům o USA jako exportní destinaci neuvažovali," uvedl Bärtl.

Dokončení dohody je ale zatím v nedohlednu. V pondělí v New Yorku odstartuje 13. kolo jednání a zbývají dořešit mimo jiné ty nejpalčivější kapitoly, jako je otevření amerického trhu s veřejnými zakázkami pro evropské firmy nebo dohoda o ochraně investic. Například o otevření trhu s veřejnými zakázkami má Česko velký zájem alespoň v určitých sektorech, když už ne plošně. Výjimku by Česko uvítalo například na tramvaje.

Americký prezident Barack Obama se ale nevzdává vidiny, že by mohla být dohoda hotová už do konce roku. "Čas není na naší straně," uvedl v neděli při návštěvě Německa Obama, "Jsem ale přesvědčený, že to zvládneme." Přiznal však, že ratifikace uzavřené dohody bude pak ještě nějakou dobu trvat. "Není to nemožné," okomentoval Obamův optimistický odhad náměstek Bärtl. Dodal ale, že pro Česko stále platí, že "důležitější je ambiciózní dohoda, než datum jejího dokončení."

Související