Zavedení bezvízového styku Evropské unie s Tureckem do července není podle předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze reálné. Vyloučené je podle něj to, že by europarlament začal o zrušení vízové povinnosti pro turecké občany jednat, aniž by Ankara splnila všechny požadavky. Zrušení víz, které nedávno navrhla Evropská komise, musí kromě EP schválit i jednotlivé členské státy.

Ze 72 podmínek, které se Turecko v březnu zavázalo splnit v dohodě s EU o omezení migrace, zůstává otevřených ještě pět kapitol: boj proti korupci, ochrana dat, spolupráce soudů s unijními státy, spolupráce s Europolem a protiteroristické zákony. Původně měli Turci do schengenského prostoru cestovat na 90 dní bez víza už od konce června.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ale minulý týden uvedl, že Ankara své protiteroristické zákony nezmění jen proto, že to požaduje Evropská unie. Ve středu ho podpořil turecký ministr pro záležitosti Evropské unie Volkan Bozkir. Zákony podle něj odpovídají standardům EU, a není proto nutné je měnit. Navíc prý jejich změna není ani podmínkou obsaženou v dohodě s EU.

Schulz ve středu v rozhovoru poskytnutém rozhlasové stanici Deutschlandfunk uvedl, že kvůli nesplněným podmínkám zatím návrh na zrušení bezvízového styku neposlal do příslušného výboru, který ho musí předjednat. "Nejde totiž o kvantitu, ale o kvalitu, a s kvalitou je to tak, že dvě velmi důležité podmínky - ochrana dat a protiteroristické zákony - nejenže nebyly splněny, ale (Turci) se do nich ani nepustili," uvedl Schulz.

Aby začal europarlament o návrhu jednat v říjnu, muselo by podle sociálnědemokratického politika Turecko začít zbylé podmínky řešit neprodleně.

Skepticky se ve středu na adresu Turecka a jeho ochoty spolupracovat s Evropskou unií vyjádřil německý ministr vnitra Thomas de Maizière. Všechny podmínky stanovené v dohodě s EU podle něj Ankara nesplní. "A pokud ne, tak nebude bezvízový styk," uvedl politik Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Dohodu, která Turkům slibuje bezvízový styk, evropská osmadvacítka uzavřela především jako součást řešení migrační krize. Atény na základě ní mohou migranty, kteří se na řecké území dostali po 20. březnu a nezískají v zemi azyl, vracet zpět Ankaře. Za každého takto vráceného Syřana se EU zavázala přijmout přímo z Turecka syrského uprchlíka s nárokem na azyl, stanoven je ale strop 72 000 běženců. V Turecku je v současnosti přes 2,5 milionu syrských uprchlíků.

Související