Francouzský prezident François Hollande nehodlá ustoupit v reformě pracovního práva navzdory pokračujícím protestům velké části společnosti a vzpouře v levicovém křídle vládních socialistů a jejich spojenců v parlamentu. V rozhlasové stanici Europe 1 Hollande v úterý prohlásil, že neustoupí, "protože už tolik vlád ustoupilo v minulosti".

Zákon podle Hollanda projde, protože byl řádně projednán v parlamentu se všemi příslušnými pozměňovacími návrhy. Navíc nyní má, jak řekl, podporu reformistických odborů a většiny socialistických poslanců.

"Dám přednost tomu, když si o mě zachovají obraz prezidenta, který provedl reformy, než prezidenta, který neudělal nic," řekl Hollande, kterému zbývá necelý rok do konce prezidentského mandátu. Dlouhodobé průzkumy veřejného mínění ukazují, že prakticky nemá šanci na znovuzvolení.

Cílem reformy je uvolnit pravidla pracovního práva v boji proti dlouhodobé nezaměstnanosti, která postihuje deset procent populace. Ale podle jejích kritiků jde zákon příliš vstříc zaměstnavatelům a ohrožuje jistotu práce stávajících zaměstnanců.

Už více než dva měsíce organizují odpůrci reformy demonstrace, které zaplní ulice velkých měst i v úterý. Zatímco počet manifestantů i akcí se postupně zmenšuje, ti, kteří v boji pokračují, se radikalizují. Stále častěji se opakují střety mezi demonstranty s pořádkovými silami a dochází při nich ke zraněním.

Hollande prohlásil, že už má dost výtržníků, kteří při demonstracích způsobují škody na majetku. Podle něj bylo od začátku protestů zatčeno více než tisíc lidí, 60 jich bylo odsouzeno a 350 policistů utrpělo zranění.

Pozdvižení nyní ve Francii vyvolává to, že úřady využívají výjimečného stavu vyhlášeného po loňských teroristických útocích k tomu, aby vybraným osobám zakazovaly se demonstrací účastnit. Podle mnohých názorů tím začínají být ohrožovány základy demokracie ve Francii.