Francouzské odbory v boji proti nepopulární reformě pracovního trhu, která by měla ulehčit najímání a propouštění zaměstnanců, přitvrzují. Ve čtvrtek se koná celonárodní stávka, do které se zapojili i zaměstnanci 16 z celkem 19 jaderných elektráren. 

Stávky a někdy i násilné demonstrace dění ve Francii doprovázejí už několik týdnů. A stále výrazně narušují běžný život v druhé největší ekonomice eurozóny.

Demonstrace, blokády i stávky

Zaměstnanci 16 jaderných elektráren odhlasovali, že se také zapojí do celonárodního protestu proti reformě pracovního trhu. Jaderná energetika přitom ve Francii hraje prim, nukleární elektrárny vyrábí na 75 procent veškeré elektřiny v zemi.

Kvůli stávce klesl výkon, a to nejméně o čtyři gigawaty. To odpovídá šesti procentům celkového výkonu francouzské elektrárenské soustavy.

Nečeká se ale, že dojde k výpadkům elektřiny.

Odboráři nemohou elektrárny úplně odstavit. "Není možné jen tak 'vypnout' jadernou elektrárnu," řekla k tomu Marie-Claire Cailletaudová z odborové centrály CGT.

Současně také stávkují pracovníci šesti z osmi rafinerií. 

Kvůli stávkám a blokádám ve Francii rychle dochází pohonné hmoty. Potíže má 40 procent benzinových pump v pařížském regionu. Po celé Francii je na "suchu" asi 20 procent pump. U nich se navíc tvoří dlouhé fronty zákazníků. Ti zatím neberou v potaz doporučení vlády, aby nepanikařili a nedělali si zásoby pohonných hmot. 

Francouzská vláda kvůli dlouhotrvajícím protestům a stávkám také poprvé od roku 2010 sáhla do strategických rezerv. Ty vydrží až čtyři měsíce, uvádí francouzský tisk.

Stávkují i zaměstnanci ropného terminálu v Le Havru, kteří blokují také dovoz surovin. Potíže kvůli stávce hlásí také železnice. Pařížské letiště Orly odbaví o 15 procent letů méně, zatímco na letišti Charlese de Gaulla se očekávají zpoždění letů.

Demonstrace pak budou probíhat celý den. Lidé vyjdou do ulic v Paříži, Lyonu, Rennes, Montpellier či Tours.

Vláda ustupuje

Odbory nehodlají svůj boj vzdát. "Budeme pokračovat," uvedl Philippe Martinez, šéf největší odborové centrály v zemi CGT.

"Odbory CGT nevládnou této zemi," řekl důrazně premiér Manuel Valls.

Ten ještě ve středu razantně odmítal jakoukoliv změnu v reformě pracovního trhu. Nyní ale začíná mírně ustupovat. Pod tlakem neustálých stávek a demonstrací připustil, že reforma se může "pozměnit". "Reformu nehodláme v žádném případě odvolat. Je ale možné přijmout pozměňovací návrhy a upřesnění," řekl premiér Valls v rozhovoru pro francouzskou televizi BFMTV.

Bylo by to už podruhé, co by vláda ustoupila a reformu zjemnila. Poprvé tak učinila letos v březnu, kdy kvůli manifestacím odvolala některé její části – zmizel tak například strop pro výši odstupného. 

Reforma pracovního trhu má obrovský symbolický význam. Je to vůbec jedna z nejdůležitějších reforem, která vznikla během mandátu prezidenta Francoise Hollanda. Ten doufá, že právě ona by mohla snížit vysokou nezaměstnanost, která se už několik měsíců pohybuje kolem deseti procent a je tak nejvyšší za posledních zhruba 18 let. 

Prezident nyní nemá příliš mnoho možností na výběr. "Hollande se dostane do pasti, ať už udělá cokoliv," domnívá se profesor politologie Pierre Mathiot z univerzity v Lille. Prezidentské volby jsou ani ne za rok.

"Pokud stejně jako Sarkozy zareaguje autoritářsky a použije sílu, aby odblokoval rafinerie, tak to otřese jeho levicovou základnou a jen potěší pravici, která by ale pro něj ve volbách stejně nehlasovala. Pokud to vzdá a reformu odvolá, tak pro něj stejně levice hlasovat nebude. Ani jedna z možností mu nepřinese politický prospěch," řekl pro list The Guardian.

Stále více Francouzů se také obává, že neutuchající demonstrace by mohly narušit i konání fotbalového mistrovství Euro 2016, které startuje už za dva týdny. To by mohlo vážně ohrozit image Francie v zahraničí. A dvě třetiny Francouzů to budou dávat za vinu vládě, uvedla společnost na průzkum veřejného mínění Odexa.

Související