Švýcaři mají ve středu neoficiální státní svátek. Zkušební provoz zahajuje železniční Gotthardský úpatní tunel, který je se svými 57 kilometry nejdelší na světě. Se zahájením běžného provozu se počítá 11. prosince.

Jde o vůbec největší stavební dílo alpské konfederace, kterou přišlo na 12 miliard franků (v přepočtu 294 miliard korun). Práce na něm trvaly, včetně sondážního průzkumu, přibližně 20 let a neobešly se bez obětí. O život přišlo devět lidí.

Megatunel vede z Erstfeldu v centrální části země (kanton Uri) do Bodia v nejjižnějším tessinském kantonu (italsky Ticino). "Gotthardský tunel je ukázkou švýcarského umu, odvahy a spolehlivosti. Je to dílo, které bude sloužit minimálně sto let," prohlašuje Renzo Simoni, šéf společnosti Alptransit Gotthard AG, která tunel stavěla.

Byli u toho i Jihoafričané

Raziči museli dostat na povrch celkem 28 milionů tun alpské skály a zeminy. Kdyby se toto množství naložilo na jeden nákladní vlak, byl by dlouhý 7100 kilometrů. To je přibližná vzdálenost dělící Curych od Chicaga. Švýcaři na největší stavební dílo ve své historii neváhali přizvat přední odborníky ze zahraničí. Muselo být precizní jako jejich hodinky.

Na vybavení a zařízení v útrobách obou tubusů dohlížel Němec Ralf Rüdiger. Nejvíce si v tunelu odpracovali Jihoafričané, jimž připadl nejdelší a nejobtížnější úsek zhruba uprostřed "roury". Tam také vyhloubili dvě šachty hluboké 800 metrů. "V Evropě se při stavbě tunelů tak hluboko nevrtá. A oni s tím mají velké zkušenosti ze zlatých a diamantových dolů," poznamenává Renzo Simoni.

Tunel se místy nachází až 2300 metrů pod alpským Gotthardským masivem, což je jeho další světový rekord. Vznikl však problém, neboť silné pnutí tubusů by je mohlo zdeformovat. Inženýři našli řešení v podobě pružných ocelových oblouků.

fakta o Gotthardském Úpatním tunelu

Délka: 57 kilometrů. Jde o nejdelší železniční tunel na světě. Spolu s pomocnými a obslužnými tunely a spojovacími štolami činí jeho celková délka 153,5 kilometru.

Proražen byl 2300 metrů pod horským masívem, takže současně je to železniční tunel v největší hloubce.

Cena: 23 mld franků. Na takovou sumu, jež v přepočtu odpovídá více než 560 miliardám korun, se odhadují v současných cenách náklady na projekt NEAT. Ten zahrnuje nejenom Gotthardský úpatní tunel (12 miliard franků), ale také tunel Lötschberský (uveden do provozu v roce 2007) a budovaný Cenerijský úpatní tunel, který má být otevřen v letech 2019 – 2020.

Rok 1989: Spolková rada schválila projekt železniční dopravy přes Alpy. Cílem je odlehčit silniční dopravě a navázat na celoevropskou železniční síť.

1992: Švýcaři schválili NEAT v celonárodním referendu.

1996: Zahájeny přípravné práce, samotná ražba začala v listopadu 1999.

1. 6. 2016 slavnostní otevření.

11. 12. 2016 plánované zahájení komerčního provozu.

Testovací soupravu pronajmou Němci

Zvlášť při budování tunelu dbalo na jeho bezpečnost. I proto budou testovací soupravy tunelem projíždět rychlostí až 275 kilometrů za hodinu a odborníci budou sledovat teplotu, otřesy a další parametry. A protože žádná švýcarská souprava takovou rychlost nevyvine, najala si společnost Alptransit speciální testovací vlak z Německa ICE­S. "Ten je od podlahy po střechu nabit testovacími přístroji," říká mluvčí firmy Maurus Huwyler.

Zkoušky tunelu vyvrcholí simulovaným požárem, během něhož se musí z vlaku do bezpečí rychle dostat 800 lidí. Únikové tunely jsou rozmístěny podél trati každých 325 metrů. Samozřejmostí je nouzové osvětlení i videokamery.

I když se během prací velmi dbalo na bezpečnost, na stavbě zahynulo devět lidí. "Byly zde tragické případy, ale také nehody způsobené lidskou neopatrností, jako třeba pád ze žebříku," podotýká Renzo Simoni.

Až 2000 tun jedním vlakem

Celá trasa vedoucí tunelem má minimální převýšení a jenom mírné zatáčky. Tento plochý profil umožňuje jak osobním, tak nákladním vlakům dosahovat vyšší rychlosti - až 250 kilometrů za hodinu v osobní dopravě a 160 kilometrů za hodinu v dopravě nákladní. Tunelem napěchovaným špičkovou drážní technikou budou moci projíždět nákladní vlaky dlouhé až 750 metrů, které uvezou 2000 tun.

Přínos pro Evropu

Gotthardský tunel představuje významný vklad k rozvoji evropské dopravní infrastruktury. Díky němu se zrychlí a zefektivní přeprava nákladů například z antverpského a rotterdamského přístavu přes Německo dále na jih. Hodně času ušetří i cestující na trase ze západní Evropy do Milána.

V Německu přínos tunelu ocení hlavně spolkové země Bavorsko, Hesensko a Severní Porýní­-Vestfálsko, odkud směřují miliony tun nákladů do italské Lombardie, Piemontu a Emilie-­Romagny. Na gotthardskou trasu naváže budovaný Cenerijský tunel, který by se měl otevřít v roce 2019.

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Švýcarský příspěvek evropské dopravě by vynikl mnohem více, pokud by sousední Německo a Itálie rozšířily přepravní kapacitu navazujících železničních úseků. Ale uvedené země v modernizaci své železniční sítě za Švýcarskem zaostávají, poznamenává německý list Die Welt.

"Stařík" bude dál sloužit

Alpy už více než 130 let pomáhá překonávat starý Gotthardský tunel dlouhý 15 kilometrů. Proražen byl v nadmořské výšce kolem 1100 metrů v letech 1871–1881. Stavbu vedl většinu té doby švýcarský inženýr Louis Favre, který zemřel na infarkt uvnitř tunelu v roce 1879.

Budoucnost tohoto "staříka" je zatím nejistá. Předpokládá se, že ho budou využívat jen těžké nákladní vlaky, které jsou pomalé a zdržovaly by provoz v novém úpatním tunelu.

Související