Prezident Miloš Zeman při středeční návštěvě Jerevanu nabídl Arménii a Ázerbájdžánu, aby v Praze jednaly o svém sporu o Náhorní Karabach. Po setkání s českým prezidentem to na tiskové konferenci řekl jeho arménský protějšek Serž Sargsjan. Podle Zemana jde o návrh českého ministerstva zahraničních věcí. Nabízí obnovení jednání, která se v Praze konala již na počátku tisíciletí.

Dlouhodobé napětí mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach v posledních měsících opět eskalovalo a vyústilo i v bojové střety. Nejvážnější z nich si počátkem dubna vyžádaly okolo 110 obětí.

Náhorní Karabach, ázerbájdžánská oblast osídlená Armény, rozděluje oba státy už od konce 80. let minulého století. Krvavá válka, která vyústila ve faktické odtržení arménské enklávy, skončila v polovině 90. let zastavením palby, ale klid na linii příměří prakticky nikdy nebyl.

Zeman na tiskové konferenci řekl, že podobná jednání, která Sargsjanovi nabídl, Praha hostila již v letech 2002 až 2005. Zároveň oběma zemím doporučil, aby se poučily z vývoje vztahů mezi Francii a Německem. Obě země spolu vedly mnoho válek, ale po příchodu dvou osobností, Konrada Adenauera a Charlese de Gaulla, dokázaly navázat spolupráci. Podle Zemana jsou i Sargsjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev silné osobnosti.

Podobně se ve středu vyjádřil i český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. "Hodnocení toho, jak se to celé dělo, bych ponechal nezávislým historikům," řekl Zaorálek novinářům s tím, že by k tomu nepřidával žádná politická gesta.

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Později Zeman řekl při setkání s českými novináři, že mu návrh na pražskou schůzku "dalo do pera ministerstvo zahraničí", což on akceptoval a rád mu vyhověl. Dodal, že se k návrhu bude muset vyjádřit ještě Alijev. "Pokud budou mít oba dva zájem tyto rozhovory obnovit, zdůrazňuji obnovit, ať už na jakékoli úrovni, tak si myslím, že taková nabídka dobrých služeb, které nikomu nevnucujeme, pouze navazujeme na předchozí tradici, je zcela na místě," dodal na dotaz.
Jerevan udává, že vyvražďování nepřežilo až 1,5 milionu lidí. Ankara důrazně odmítá označit události za genocidu a tvrdí, že počet mrtvých je nadhodnocený. Navíc je považuje za oběti občanské války, nikoli genocidy.

Naposledy toto vyvražďování nazvalo genocidou Německo v rezoluci, kterou minulý týden přijali němečtí poslanci, což vyvolalo prudce odmítavou tureckou reakci.

Náhorní Karabach, ázerbájdžánská oblast osídlená Armény, rozděluje oba státy už od konce 80. let minulého století. Krvavá válka, která vyústila ve faktické odtržení arménské enklávy, skončila v polovině 90. let zastavením palby, ale klid na linii příměří prakticky nikdy nebyl.

Související