Europoslanci ve středu schválili půjčku pro Tunisko v celkové výši 500 milionů eur (13,5 miliardy korun). Tato suma má být poskytnuta během dvou let ve třech tranších. Tunisko, v němž před pěti lety takzvaná jasmínová revoluce svrhla autoritářský režim, se výměnou za to zavázalo provést strukturální reformy.

"Potřebujeme stabilní, prosperující a mírové Tunisko po boku," vyzvala ke schválení půjčky zpravodajka Evropského parlamentu pro tuto záležitost Marielle de Sarnezová. A připomněla, že Tunisko, ač se samo potýká s ekonomickými problémy, přijalo 1,5 milionu uprchlíků z Libye.

Již v roce 2014 podepsala EU s Tuniskem memorandum o finanční pomoci 300 milionů eur (8,1 miliardy korun) pro léta 2014 a 2015. V rámci pomoci tuniské ekonomice letos v březnu také EP schválil kvótu 70 000 tun na bezcelní dovoz olivového oleje v letech 2016 a 2017.

Od loňského podzimu jedná Brusel s touto severoafrickou zemí, pro niž je unie největším obchodním partnerem, o dohodě o volném obchodu.

%insert_attachment[64444980] priloha.html%

Tuniská ekonomika se potýká již několik let s většími problémy, zejména vysokou nezaměstnaností mladých lidí.

Na hospodářských výsledcích se navíc podepsalo několik teroristických útoku z loňska, při nichž zemřelo několik desítek zahraničních turistů. Na cestovním ruchu je v této oblíbené turistické destinaci závislý asi milion z 11 milionů obyvatel.

Pro letošek experti předpovídají hospodářský růst jen 0,5 procenta, přitom loni rostla ekonomika země o tři procenta. Nezaměstnanost v zemi činí zhruba 15 procent, přičemž u žen je ještě o pět procent větší. Bez práce je skoro třetina absolventů univerzit.

Tunisko před šesti lety odstartovalo vlnu revolucí v Africe a na Blízkém východě známou jako arabské jaro. Na rozdíl od řady ostatních ale neupadlo do chaosu a občanské války. Po svržení autoritářského prezidenta Zína Abidína bin Alího v lednu 2011 uspořádalo první svobodné volby v dějinách země a přijalo novou ústavu.

Ta uznává islám jako státní náboženství, ale zaručuje svobodu vyznání. Také v nové vládě premiéra Habíba Sída, která je v úřadu od loňského února, zasedají zástupci sekulárních i islamistických stran.

Související