Díky schválení nařízení o veřejných listinách bude nově povinností každého státu, aby přijal a uznal pravost všech veřejných listin, jako jsou rodné listy, oddací listy, doklady o trestní bezúhonnosti aj., které byly vydány v jiném členském státě, aniž by bylo nutné předkládat doložku o její pravosti. Více než 13 milionům občanů EU, kteří žijí v jiné členské zemi, tak dosáhnout ulehčení každodenní při komunikaci s úřady.

Další novinkou, kterou nařízení přináší, se týkají ověřených kopií a úředních překladů veřejných listin. Ty už nebudou zapotřebí, a to díky vícejazyčným standardním formulářům, které se k žádosti připojí a budou plnit požadavky překladu. Taková změna značně přispěje ke snížení nákladů spojených s byrokratickým postupem, který byl prozatím aplikován.

“Máme dobrou zprávu pro občany stěhující se do jiné země EU například kvůli studiu nebo práci,” vyjádřila se k nařízení Věra Jourová, komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů. „Tito občané musí často podstupovat nákladné a zdlouhavé byrokratické postupy při předkládání veřejných listin za účelem uzavření sňatku nebo získání práce v zemi, ve které bydlí. Dnes tuto byrokracii rušíme a umožňujeme lidem volnější pohyb po celé Evropské unii.“

Ochranná opatření a účinnost nařízení

Doposud jmenované změny mohou však budit dojem, že dojde ke zvýšenému nebezpečí falsifikace veřejných listin, avšak i na takovou situaci Evropská komise ve svém návrhu pamatovala. Pokud nastanou důvodné pochybnosti o pravosti listiny, lze ji u vydávacího orgánu v jiné zemi ověřit. Prostředkem pro ověření se stanou IT platformy, či jiné systémy zřízené pro výměnu informací.

Členským státům je vyčleněna lhůta dvou a půl let, během kterých přijmou opatření nutná pro hladkou aplikaci nařízení po nabytí jeho účinnosti.

Související