Posilování bezpečnosti členských zemí NATO a snaha o "šíření stability" v okolí aliance jsou základem všech témat, o nichž budou v Bruselu v úterý a ve středu jednat ministři obrany členských zemí. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg před začátkem jednání novinářům řekl, že ministři například rozhodnou, jak posílit alianční přítomnost na jihovýchodním křídle, tedy v Bulharsku a Rumunsku.
Aliance také státy vyzve k udržení nynějšího trendu rostoucích obranných výdajů, neboť vynakládané peníze podle Stoltenberga musí odpovídat bezpečnostním výzvám.
Nynější ministerská schůzka je posledním setkáním na této úrovni před summitem NATO ve Varšavě na počátku července. Ministři v úterý k této vrcholné schůzce podle Stoltenberga připraví cestu.
Generální tajemník NATO také zopakoval, že ministři by měli potvrdit rozmístění přibližně tisícovky vojáků z různých států aliance do každé ze tří zemí Pobaltí (Estonsko, Lotyšsko, Litva) a do Polska. Přesné podrobnosti o budoucí čtveřici vícenárodních praporů ale budou známy zřejmě až právě na summitu ve Varšavě. Diplomaté připomínají, že podobný krok má mít především odstrašující účinek.
V oblasti Černého moře nyní NATO podle Stoltenberga probírá možnosti, jak svou přítomnost posílit nad už existující intenzivnější letecké či námořní hlídkování a vojenská cvičení. "Probíráme rumunskou nabídku, že mohou poskytnout rámec a brigádní velitelství," vysvětlil generální tajemník aliance. Toto velitelství by pak mohlo řídit alianční akce v regionu, včetně cvičení. "O detailech bude rozhodnuto později," dodal.
Severoatlantická aliance od summitu ve Walesu v září 2014 zlepšuje své schopnosti reagovat na změněné bezpečnostní prostředí, především v důsledku nepředvídatelného a stále agresivnějšího ruského chování, rostoucí teroristické hrozby na Blízkém východě a pruhu v zásadě nefungujících států na jih od evropských břehů.
NATO ve Walesu rozhodlo posílit síly rychlé reakce a od té doby podniká také další kroky, především k zabezpečení tří zemí Pobaltí a také Polska. Na hrozby z jihovýchodu a jihu aliance reagovala snahou o užší spolupráci s EU, například v Egejském či Středozemním moři. Ministři také proberou možnost poskytnout radarové letouny AWACS na podporu vzdušných operací mezinárodní koalice bojující v Sýrii a Iráku proti teroristické organizaci Islámský stát.
Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Podstatnou částí reakce aliančních zemí byla ale také snaha změnit trend snižování obranných výdajů, kdy ostatní spojenci navíc výrazně zaostávají za USA. Loni už byl zaznamenán jejich velmi mírný růst a podle Stoltenberga by letos mohl v reálných číslech nárůst výdajů na obranu činit 1,5 procenta.
