Francouzský premiér Manuel Valls ve středu znovu odmítl ustoupit od plánované reformy pracovního práva a vyzval nejodbojnější odborovou organizaci CGT, aby přestala organizovat masové manifestace. Šéf francouzské vlády se tak vyjádřil den po pouličních protestech v Paříži provázených násilím, které si vyžádalo desítky zraněných a zatčených.

Ve Francii stávkují proti reformě - čtěte ZDE

Valls zároveň upozornil, že úřady sice nemohou demonstrace zakazovat, ale mohou přijmout rázná protiopatření. Stovky radikálních demonstrantů se v úterý střetly ve francouzské metropoli s policií, která pět desítek lidí zadržela. Premiér ve středu v reakci zdůraznil, že není možné tolerovat, aby se "tyto hanebnosti vymkly kontrole". "Ujmeme se své odpovědnosti," dodal Valls.

Francie by mohla v příštích dnech začít zakazovat demonstrace, pokud nebude možné zajistit bezpečnost lidí a majetku. Podle agentury AFP to prohlásil francouzský prezident François Hollande.

"V době, kdy Francie hostí (fotbalové) Euro a čelí terorismu, se již nebude vydávat povolení k demonstraci, pokud nebudou zaručeny (bezpečné) podmínky pro majetek, osoby a veřejný majetek," řekl Hollande. 

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Úřady už využívají stále platného výjimečného stavu zavedeného po loňských teroristických útocích k tomu, aby například zakazovaly účast na demonstracích takzvaným rizikovým osobám. Opatření se týká asi 130 lidí evidovaných policií.

Reformu pracovního práva již schválilo Národní shromáždění a nyní ji projednává Senát. Úterní demonstrace provázené stávkami byly deváté na celostátní úrovni v rámci boje proti podobě nového zákoníku práce. Odbory, podle nichž reforma nepřijatelně zvýhodňuje zaměstnavatele na úkor zaměstnanců a oslabuje postavení pracujících, oznámily, že další demonstrace a stávky po celé Francii plánují na 23. a 28. června.

Účast na protestních akcích a stávkách nicméně pozvolna upadá, což vzbuzuje ve vládě naději, že nakonec svůj projekt ustojí.

Související