Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

o čtvrté průmyslové revoluci − nebo také stylově digitálně Průmyslu 4.0 či Práci 4.0 − se teď mluví a píše opravdu hodně. Jen za poslední rok se v českých médiích objevila o tomto tématu více než tisícovka zmínek. Ovšem ruku na srdce, kdo z nás vlastně ví, co to je nebo bude a kdy "to přijde"? Jde o propojení digitálních technologií s fyzickým světem? Nebo spíš o automatizaci a autonomii výrobních systémů? Máme očekávat nasazení robotů a nových systémů pro řízení výroby? Nebo jen něco z toho? Či snad vše dohromady a ještě mnohem víc? A přijde to najednou, bez klepání na dveře, už příští měsíc, nebo jde o vizi světa, který čeká naše vnuky? A neprošvihli jsme nějaké Průmysly 2.0 a 3.0 předtím?

Když celou problematiku až slovníkově zjednodušíme, můžeme Průmysl 4.0 chápat jako označení pro současný trend digitalizace, s ní související automatizace výroby a změn na trhu práce, které s sebou přinese. A málokdo o tom všem ví tolik jako profesor Vladimír Mařík z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze. Obsáhlý rozhovor s ním je proto téměř povinnou literaturou pro všechny z vás, kteří chtějí fenoménu Průmyslu 4.0 lépe porozumět. Dozvíte se v něm mimo jiné, v čem nastupující průmyslová revoluce spočívá, jak bude vypadat budoucí výroba, zda jsou na ni české firmy připraveny nebo jak by se mělo změnit zdejší školství.

České firmy už některé prvky Průmyslu 4.0 ve svých provozech využívají. Konkrétní řešení společností Siemens, Škoda Auto a Panasonic Automotive Systems představujeme v článku Průmysl 4.0 přichází do Česka. V dalších textech magazínu se pak dočtete třeba o tom, jak se podle lidí z byznysu na průmyslovou revoluci připravit, jak zabránit případnému kyberútoku na průmyslový závod nebo jak by měla vypadat efektivní logistika.

Přeji vám obohacující čtení.