O hrozbě z Ruska, ale také o stavu demokracie v samotném Polsku jednal polský prezident Andrzej Duda s americkým kolegou Barackem Obamou. Setkání se odehrává v rámci summitu NATO ve Varšavě a polská vláda si od něj slibuje, že její role mezi spojenci významně posílí a dokáže přitáhnout pozornost k ruské hrozbě, kterou Poláci a Pobalťané vnímají mnohem intenzivněji než zbytek aliance.

Summit jako takový je právě kvůli potvrzení jednoty NATO označován za nejdůležitější od konce studené války. 

Americký prezident Obama po setkání řekl, že vyjádřil znepokojení nad sporem, který konzervativní vláda vede s Ústavním soudem, jehož pravomoci se snaží omezit. "Je důležité, abychom dbali o instituce a hodnoty, které máme a které jsou zapsané v Severoatlantické dohodě," řekl Obama.

Konzervativci se přitom v parlamentu snažili narychlo před summitem uhladit spor o Ústavní soud. Jenže novela zákona byla podle polských kritiků vlády jen kosmetická.

Poláci kvůli svým zkušenostem považují summit za historický a dávají si na jeho organizaci i názorech, které tam zazní, záležet. "Bezpečnost není zbožím. Bezpečnost je hodnotou," řekl prezident Duda v projevu na konferenci expertů, jež v pátek ráno předcházela samotnému summitu.

Sám přitom hovořil trochu proti politice vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost, když zdůraznil, že "historie Evropy prokázala, že izolacionismus a partikularismus vedou ke konfliktům".

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Konzervativci, vedení předsedou strany Jaroslawem Kaczyńským, totiž od loňského volebního vítězství dělají z pohledu západních partnerů všechno proto, aby svoji zemi uvrhli právě do izolace. Polsko například poté, co se v referendu rozhodlo o odchodu Británie z EU, bude muset oživit své vztahy v tzv. výmarském trojúhelníku s Německem a Francií, které konzervativci po svém nástupu v podstatě pohřbili. Varšava totiž chtěla vybudovat v rámci EU exkluzivnější vztahy právě s Londýnem.

V bezpečnostní politice ve Varšavě jasně dominuje názor, že základní garancí je spojenectví v Severoatlantické alianci. Poláci se před dvěma týdny rozhodli vyslat na Blízký východ svá letadla F-16, aby dali najevo, že se chtějí podílet na boji proti Islámskému státu a že jen nechtějí ze společných bezpečnostních záruk čerpat pro ochranu před Ruskem.

Východní hranice a brexit

To je hlavní téma varšavského summitu, jehož večeře se po osmé hodině odehraje v tom samém sále zrekonstruovaného Královského zámku, kde byla v roce 1955 podepsána Varšavská smlouva, pakt zemí socialistického bloku nadiktovaný Sovětským svazem. Hlavními tématy jsou posílení obrany východní hranice spojenců a ujištění, že po referendu o odchodu z EU je Velká Británie i nadále silným partnerem v alianci.

Toto ujištění Pobalťané a Poláci potřebují, protože po USA je Británie druhým největším přispěvatelem ke společné obraně například počtem vojáků vysílaných na nově organizovaná velká cvičení na východě aliance. A Londýn je také důležitý jako kritický hlas vůči Rusku, který Poláci potřebují nyní slyšet alespoň v alianci. "Nikdo Moskvě neslíbil imperiální dominanci nad svými sousedy," tvrdil ráno polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski.

Očekávané rozmístění čtyř praporů mezinárodních sil NATO v Polsku a Pobaltí, které má summit potvrdit, je pro Poláky málo. "Je to dobrý začátek," řekl ve čtvrtek v rozhovoru pro list Gazeta Wyborcza bývalý ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

Pobaltské státy i Polsko by rády slyšely například rozhodnutí o společné protivzdušné a protiraketové obraně. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg tak před začátkem summitu musel na tiskové konferenci vysvětlovat, že "robustní prapory", vedené USA, Kanadou, Německem a Británií, jsou pro Rusko jasným odstrašujícím faktorem, protože případný útok na ně je útokem na všechny. A že jejich rozmístění je jen jedním z opatření, kterými chce aliance posílit své východní křídlo.

"Ztrojnásobili jsme počet lidí v jednotkách rychlého nasazení, budujeme nová velitelství a rozmisťujeme vybavení pro případné posily," řekl Stoltenberg.

Zároveň ale zdůraznil, že NATO nechce vyvolávat konflikt. "Nechceme konfrontaci, studená válka má zůstat historií. S Ruskem chceme konstruktivní dialog. Dlouhodobě je ale vztah k Rusku založen na silné obraně a silném odstrašení spojeném s dialogem," řekl Stoltenberg v reakci na protesty Moskvy proti rozmísťování nových jednotek v Pobaltí a v Polsku. Příští týden se má po dlouhé době sejít konzultační orgán Rada NATO-Rusko, což je právě způsob, jak aliance může s Kremlem vést dialog.

Související