Demokratická prezidentská kandidátka Hillary Clintonová podle posledního z celostátních průzkumů veřejného mínění zvýšila po týdenním stranickém sjezdu náskok před republikánským konkurentem Donaldem Trumpem o sedm procentních bodů. Bývalá ministryně zahraničí vede s 25procentní převahou potenciálních volitelů i podle jednotlivých států, v nichž vítěz bere vše a jejichž příklon k tomu či onomu kandidátovi je v americkém prezidentském volebním systému rozhodující.

Obama na sjezdu vychvaloval Clintonovou. Nikdo nebyl na prezidenta vhodnější, ani já nebo Clinton, řekl - čtěte ZDE

Clintonové, jejíž projev na sjezdu ve Filadelfii minulý týden hodnotili komentátoři jako zdařilý, plánuje podle ankety dát v listopadových volbách hlas 46 procent oslovených voličů z celých Spojených států, zatímco Trumpa hodlá podpořit 39 procent z nich. Těsně po skončení republikánského sjezdu, který se konal o týden dříve v Clevelandu, přitom chtělo pro republikánského kandidáta hlasovat 42 procent lidí, což bylo stejně jako pro jeho sokyni. Ještě o týden dříve, tedy před začátkem stranických konferencí, bylo skóre 40:40.

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Vystoupení na sjezdu tak podle CBS mnohem více pomohlo Clintonové, která ještě v červnu před Trumpem výrazně vedla, začátkem léta se však její náskok začal snižovat.

Průzkumy jiných televizních stanic zveřejněné minulý týden na začátku demokratického sjezdu hovořily o relativně vyrovnaném poměru hlasů. Anketa televize CNN přisoudila Trumpovi 48 procent příznivců, zatímco Clintonové jen 45 procent. Průzkum NBC News pak uváděl, že Clintonovou by volilo 46 procent dotázaných, zatímco Trumpa o procento voličů méně.

Podle serveru Realclearpolitics je rozdíl ještě markantnější z pohledu jednotlivých států. Ty podle své lidnatosti dodávají poměrný počet volitelů, kteří nakonec prezidenta formálně volí. Celkově má v současnosti Clintonová odhadem podporu 202 volitelů, přičemž k vítězství jich potřebuje nejméně 270. Trump se zatím opírá o potenciálních 154 volitelů. O dalších 182 v 15 nerozhodnutých státech, kde je mezi nimi menší než jednoprocentní rozdíl, musejí oba ještě tvrdě bojovat.

Do voleb by se množství nejistých států mělo snížit maximálně na třetinu, jak je v posledních desetiletích obvyklé. S největším napětím se v posledních letech čeká na výsledky ve státech jako Florida či Ohio. Tradičně demokratické jsou například nejlidnatější Kalifornie či New York, republikánské pak Texas a další méně obývané státy z jihu či středozápadu USA.

Zajímavé jsou také výhledy Clintonové a Trumpa v případě, že v prezidentské volbě budou soupeřit s ještě dalšími soupeři. Bojovat o Bílý dům totiž zřejmě budou vůdce libertariánů Gary Johnson a zástupkyně Zelených Jill Steinová, kteří sice nemají nejmenší naději na vítězství, ale mohou hlavním rivalům odebrat rozhodující hlasy. Spekuluje se, že čím více bude kandidátů v boji, tím více porostou naděje na konečný triumf Clintonové.

Související