Přilákat zákazníky do obchodních center je mnohem těžší než před několika lety. A samotné značky prodejců neznamenají vždy záruku vysoké návštěvnosti. Majitelé obchodních domů se proto snaží odlišit od konkurence a postupně své prostory mění, aby návštěvníky zaujali.

"V současnosti nákupní centra především zvyšují podíl restaurací a občerstvení," říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Tomáš Soukup z realitní poradenské společnosti JLL, která se specializuje na maloobchodní nemovitosti.

Zatímco před dvaceti lety tvořily restaurace a občerstvení zhruba tři až pět procent z celkového množství ploch obchodních domů, dnes je to patnáct procent a podíl v některých centrech nadále roste. Podle Soukupa může gastro za několik let zabírat až pětinu maloobchodních ploch velkých středisek. Cíl je přitom jasný: přilákat na jídlo lidi, kteří se při své návštěvě zastaví i v dalších obchodech.

jak se mění obchodní centra

Komunitní centrum

Nákupní domy se podle poradenské společnosti JLL snaží lákat návštěvníky čím dál častěji tím, že se staví do role komunitních center. Příkladem je Centrum Černý Most v Praze, které pravidelně organizuje turnaje v plážovém volejbale, Arkády Pankrác zase pořádající závody horských kol. Avion Shopping Park v Ostravě zřídil ve svých prostorách centrum pro odběr krve.

Širší škála služeb

Skrz řadu velkých obchodních center mnoho lidí pouze prochází. V některých pražských obchodních domech si tak většina návštěvníků nic nekoupí. Tomu se snaží domy zabránit a lidi si na místě udržet. Rozšiřují proto některé služby, jako je například bezplatná wi-fi nebo větší množství nákupních asistentů. Vylepšují také místa k sezení a odpočinku. Na úkor obchodů přibývá míst s volnočasovými aktivitami. Typickým příkladem jsou posilovny.

15 procent

ploch v obchodních centrech zaujímají restaurace a občerstvení. Zabírají stále větší prostor.

Že hraje jídlo a pití důležitou roli v návštěvnosti, si začíná uvědomovat čím dál tím větší množství prodejců módy, sportovních potřeb a dalšího zboží.

"Především v cizině se častěji objevují obchody, jejichž součástí jsou například malé kavárny. Prodejci se tímto způsobem snaží držet zákazníky déle na své půdě a něco navíc jim prodat," vysvětluje Soukup. Očekává, že se tento koncept brzy rozšíří také do českých obchodních domů.

Vedle občerstvení nákupní střediska vymezují stále více místa pro trávení volného času. V obchodních domech přibývá fitness center, saun či například dětských koutků.

Naopak méně prostoru zabírají některé typy prodejen. Nejčastěji jde o obchody s elektronikou, které se do značné míry přesunuly na internet a nepotřebují zboží vystavovat v kamenných obchodech. Soukup dodává, že prodejní plocha pro toto zboží klesá i v potravinových řetězcích.

"Zmenšují především sekci, ve které je možné nakupovat elektroniku, domácí potřeby a další zboží mimo jídla. U tohoto zboží začaly řetězcům klesat tržby, proto ho teď nabízejí méně," popisuje Soukup.

Vliv na proměnu obchodních center mají také e-shopy, ve kterých Češi stále častěji nakupují. "Do budoucna bude přibývat takzvaných collect pointů, kde si lidé budou vyzvedávat zboží objednané na internetu," říká Soukup.

Pochybuje ale, že by někteří prodejci zavírali své kamenné pobočky a přesouvali se výhradně do virtuálního prostředí. Očekávat se podle něj dá jiný trend, internetové obchody začnou naopak ve větší míře otevírat vlastní kamenné prodejny.

"E-shopy, které na trhu působí dlouho, mohou využít obrovské množství dat, které mají o svých zákaznících, a vybrat si ideální místo," říká Soukup.

Připomíná, že při nákupu na internetu poskytuje zákazník prodejci téměř vždy svoji adresu a další osobní informace. E-shopy pak díky tomu mohou určit, kde mají nejvíc klientů a kam se vyplatí umístit kamenný obchod. Otvírání obchodů na základě dat z internetu už testují některé firmy v zahraničí. Příkladem je Amazon, který plánuje otevřít knihkupectví v New Yorku.