Turecký premiér Binali Yildirim v sobotu před zahraničními novináři vyzval USA, aby urychlily vydávání duchovního Fethullaha Gülena do Turecka. Pětasedmdesátiletý Gülen žije v exilu v americkém státě Pensylvánie a Turecko ho obviňuje, že stál v pozadí zmařeného červencového převratu proti tureckému prezidentovi Recepu Erdoganovi.

Yildirim podle agentury AP prohlásil, že Turecko a USA mají uzavřenou extradiční dohodu, a není proto důvod Gülenovo vydání odkládat.

"Chceme, aby se ten proces zrychlil... ten muž vedl puč. Na co čekáme? Dohoda mezi dvěma zeměmi je jasná," prohlásil Yildirim a podle agentury Reuters dodal, že USA jsou strategickým partnerem Turecka, nikoli jeho nepřítelem.

Ankara obvinila Gülena z deseti trestných činů včetně pokusu o svržení vlády a žádost o jeho extradici, tedy vydání, už do Washingtonu poslala jednou. Tehdy ji USA odmítly jako nedostatečně odůvodněnou. Druhou žádost nyní zkoumají.

Washington dává najevo, že Turecko musí předložit přesvědčivé důkazy Gülenova zapojení do puče. Američané do Ankary příští týden vyšlou pracovní skupinu, která prověří obvinění z Gülenovy protistátní trestné činnosti.

Duchovní veškerá turecká obvinění odmítá a chce, aby jeho údajný podíl na puči vyšetřoval nezávislý mezinárodní orgán. Turecká justice podle něj nezávislá není a není schopna mu zaručit právo na spravedlivý proces.

Turecká tajná služba žádá o pomoc německou rozvědku

Erdoganova vláda pronásleduje Gülena a jeho příznivce dlouhodobě a po pokusu o puč akce proti nim rozšířila i mimo své území. Podle týdeníku Spiegel požádala turecká tajná služba (MIT) o pomoc v boji proti Gülenovým přívržencům také německou rozvědku.

Požadavek zpravodajských služeb je podle Spiegelu dalším z kroků, jimiž se Erdoganův režim snaží přimět Německo k tvrdému postupu vůči tureckým opozičníkům. Od nezdařeného puče údajně turecké úřady poslaly německé vládě 40 žádostí o vyšetřování a tři žádosti o vydání osob.

MIT tvrdí, že mnoho Gülenových přívrženců po neúspěšném převratu utíká z Turecka a že by německá Spolková zpravodajská služba měla lobbovat u německých zákonodárců, aby byli tito lidé stíháni a vydáváni do Turecka.

V Německu žijí až čtyři miliony lidí tureckého původu a v uplynulých týdnech se v různých městech střetávali přívrženci Erdogana a Gülenova hnutí. Od poloviny července jen zemské ministerstvo vnitra v Severním Porýní-Vestfálsku zaznamenalo 65 případů vyhrožování, výzev k bojkotu a násilí namířených proti údajným Gülenovým stoupencům.

"Je nepřijatelné, aby události v Turecku vyústily v násilí na našich ulicích," komentoval to zemský ministr vnitra Ralf Jäger (SPD).

%insert_attachment[64444980] priloha.html%

Podle Spiegelu také pokračuje spor o důvěrnou zprávu německého ministerstva vnitra o vědomých kontaktech Ankary s islamisty a teroristy na Blízkém východě, od níž se částečně distancovalo německé ministerstvo zahraničí a proti které Ankara protestuje.

Ve vládních kruzích se nyní podle Spiegelu mluví o tom, že "ministerstvo zahraničí v posledních měsících nevynechalo jedinou příležitost šlapat v německo-tureckých vztazích jako slon v porcelánu. A je zvláštní, že poškozování vztahů nyní vyčítá ministerstvu vnitra."