Mluvčí německé vlády Steffen Seibert v pátek popřel informace o tom, že by se kabinet chtěl distancovat od arménské rezoluce přijaté parlamentem. Nic takového mu podle něj nepřísluší. Zároveň ale poznamenal, že rezoluce je nezávazná. Údajně zvažovaný krok vlády měl podle magazínu Spiegel vést ke zlepšení vztahů s Ankarou, které jsou nejhorší za desítky let.

Ankara měla údajně německým poslancům na oplátku umožnit návštěvy německých vojáků na základně v tureckém Incirliku. Zprávy o zvažovaném rozhodnutí vzbudily mezi německými politiky pobouření.

O distancování nemůže být podle Seiberta v žádném případě řeč. "Německý Spolkový sněm má právo a možnost vyjádřit se ke každému tématu," uvedl. "Vládě nepřísluší plést se do záležitostí jiného ústavou daného orgánu."

Mluvčí vlády ale zároveň na tiskové konferenci učinil přesně takový krok, který Spiegel předpověděl, a sice že zdůraznil právní nezávaznost parlamentní rezoluce. Jako nezávaznou ji hodnotí i sám Spolkový sněm, podotkl. Pro tureckou stranu bylo podle Seiberta důležité, aby se vyjasnilo, jak je rezoluce právně v Německu vnímána. Zda turecká strana v poslední době při bilaterálních jednáních přímo vznesla požadavek na určitou formu distance, nechtěl potvrdit.

Informace magazínu hovořily také o tom, že Ankara německým poslancům za takový krok umožní znovu návštěvu německých vojáků na základně v tureckém Incirliku. Zda tomu tak skutečně bude, se teprve ukáže. Seibert ale poznamenal, že Berlín chce v nasazení svých vojáků v Turecku pokračovat a že k tomu patří i možnost poslaneckých návštěv.

Kancléřka Angela Merkelová i ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier za rezolucí parlamentu podle svých mluvčích stojí. Červnového hlasování se ani jeden z nich nezúčastnil.

Německý parlament rezoluci o tom, že masakry Arménů Osmanskou říší za první světové války byly genocidou, přijal všemi hlasy přítomných poslanců s výjimkou jediného začátkem června.

Turecko se považuje za nástupnický stát Osmanské říše a na rezoluci reagovalo pobouřeně. Ankara povolala svého velvyslance z Berlína na konzultace a omezila návštěvy německých činitelů u vojáků Bundeswehru v Turecku, kteří se zde podílejí na boji proti Islámskému státu.

Zvažovaný krok už ráno odmítla Manuela Schwesigová, která je ministryní pro rodinu. Za rezolucí jako členka vlády stojí. Nikdo z kabinetu by se neměl chtít vykroutit, řekla televizi N24. Za rezoluci se podle agentury DPA jasně postavili i poslanci Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Merkelové nebo šéf svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner.

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Dohodě s Tureckem, které návštěvy německých vojáků odmítá, přestože jde o spojeneckou zemi Severoatlantické aliance, předcházely podle magazínu debaty o tom, kdo se za německou stranu od rezoluce distancuje.

Ministr zahraničí Steinmeier na sebe takovou roli vzít nechtěl a u Merkelové to nepřipadalo v úvahu, protože by takové vystoupení bylo vnímáno jako ponížení se před tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Vzhledem k tomu, že dosud členové vlády vůči Turecku argumentovali tím, že jde o svobodné vyjádření vůle německého parlamentu, stala se už teď Merkelová a s ní i vláda terčem kritiky za ústupky vůči Ankaře.

Místopředseda Alternativy pro Německo (AfD) Alexander Gauland v tiskovém prohlášení uvedl, že není možné, aby se vláda distancovala od parlamentu, kterému je zodpovědná. Merkelová podle něj znovu pokleká před Erdoganem, což Německo poškozuje.

Německá kancléřka se sama hlasování o rezoluci v parlamentu stejně jako Steinmeier neúčastnila. Při cvičném hlasování na klubu své strany ale zvedla ruku pro.

Na tom, že masakry Arménů během první světové války a zejména v roce 1915 byly genocidou, panuje široká shoda historiků. Zemřelo během nich kolem 1,5 milionu lidí.

Související