Pouhým "vrcholkem velkého ledovce" jsou podle europoslanců případy ukrývání příjmů lidí i firem v daňových rájích, jak to v posledních měsících odhalily takzvané panamské dokumenty a další úniky informací. Europoslanci to uvedli po prvním jednání vyšetřovacího výboru, který byl ustaven v červnu. Výbor v Bruselu zahájil práci diskusí s novináři, kteří s dokumenty o daňových rájích přišli.

Podle českého europoslance Petra Ježka (ALDE, ANO) se na úterním jednání vyšetřovacího výboru například ukázalo, že řada velkých bank v EU nesplnila svou zákonnou povinnost a přes jednoznačné indicie neohlásila odpovědným úřadům řadu podezřelých finančních transakcí.

Takzvané panamské dokumenty, z nichž média začala zveřejňovat informace začátkem dubna, jsou interními doklady panamské právní a poradenské společnosti Mossack Fonseca. Na veřejnost jich uniklo asi 11,5 milionu. Obsahují jména desítek politiků, podnikatelů či sportovců, kteří si prostřednictvím firem sídlících v daňových rájích snižovali svou daňovou zátěž.

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Samotné zakládání firem či jejich filiálek v daňových rájích není nelegální. Někteří politici ale takto mohli porušit pravidla o zveřejňování svých příjmů. Některé firmy tak mohly i prát špinavé peníze.

Podle dánského socialistického europoslance Jeppeho Kofoda by jedním ze závěrů práce výboru mohlo být doporučení, aby bylo možné daleko tvrději postihnout právě nejrůznější prostředníky, kteří praní špinavých peněz a daňové úniky umožňují. Podle něj znamenají daňové úniky v EU dobrý obchod pro řadu bank, právních a účetních kanceláří a stejně tak pro mnoho finančních konzultantů.

"Myslím, že když se to provalí, tresty pro ně jsou naprosto nízké, nic jim nehrozí. Navrhuji, aby i tito prostředníci byli odpovědní. A pokud by se to dělo opakovaně, mělo by být možné sebrat jim například licenci," řekl Kofod.

Závěry výboru, který byl ustaven v červnu a má pracovat rok, budou podle Ježka pravděpodobně dva. Prvním bude odpověď na otázku, zda a jak je stávající legislativa na evropské i národní úrovni v této oblasti prováděna a vynucována. Druhým pak to, zda je v EU i celosvětově na dostatečné úrovni.

Europoslanci za zelené také přišli s iniciativou, která by měla pomoci lépe chránit ty, kdo na podobné případy upozorní. Například v Lucembursku dostali podmínečné tresty novináři, kteří jako první publikovali informace o kontroverzních daňových dohodách Lucemburska s nadnárodními společnostmi.

Po odhalení z takzvaných panamských dokumentů, na které později navázaly i další úniky informací, rezignovali někteří politici, například islandský premiér Sigmundur Gunnlaugsson či španělský ministr průmyslu José Manuel Soria. Evropská unie se také začala daňovými úniky a praním špinavých peněz vážněji zabývat.

Související