Střed Evropy Martina Ehla: Západ jen tak nedoženeme. A sami sebe?

Dvaašedesátiletá Jana Treijaová chodí každý den na sedmou do práce. Bydlí hned vedle supermarketu Rimi v lotyšské Rize, kde pracuje jako prodavačka a pokladní. Na svoji práci si nenaříká a až v prosinci dosáhne důchodového věku, neodejde, chce být dále aktivní. Trápí ji jen jedna věc: výška platu.

"Když tvrdě pracujete a posunujete se kupředu, tak chcete vydělávat víc," řekla Jana, hrdinka nedávné reportáže lotyšského investigativního serveru Re:Baltica.

Jana má plat zhruba 400 eur čistého, v přepočtu asi 11 tisíc korun. Její kolegyně v řetězci Rimi pracující ve Švédsku, kde firma sídlí, bere v přepočtu na paritu kupní síly třikrát více.

Reportáž Re:Baltiky upozornila na fenomén, který začíná být čím dál více vidět ve všech nových postkomunistických členských zemích Evropské unie: nízké mzdy i tam, kde si firmy jako Rimi mohou dovolit platit vyšší gáži, a z toho vyplývající frustraci obyvatel a voličů, kteří už od krize let 2008 až 2009 ztrácejí naději na lepší život a na to, že někdy doženou v kvalitě života západní, staré členské státy EU.

Lotyšsko bylo finanční krizí nejhůře postiženou zemí. V letech 2008 až 2009 tam HDP klesl o 21 procent, desítky tisíc lidí emigrovaly na Západ za prací, počet obyvatel loni spadl na 1,98 milionu z 2,6 v roce 1989. Chudoba, na kterou upozorňují reportáže, jako je tato čerstvá z Re:Baltiky, tam není statistickou kategorií, ale realitou.

Lotyši by tudíž měli mít všechny důvody nenávidět své politiky, hlasovat pro populisty nebo se vrhnout do náruče proruským stranám, které jsou díky početné ruské menšině v zemi velmi aktivní.

Jenže Lotyšsko a Lotyši měli a mají zásadní politický cíl: za každou cenu udržet nezávislost a odpoutat se od Ruska, jak je to jen možné. Proto když Open Society Institut v Sofii ve svém Catch Up Indexu hodnotí, jak noví členové EU dohánějí ty staré, vychází obraz chudých Lotyšů mnohem lépe než třeba Maďarů. Ti v neděli v neplatném referendu, ale drtivou většinou odmítli nejen uprchlické kvóty navržené Evropskou komisí, ale ve výsledku vlastně také myšlenku, že by pro ně a jejich zemi členství v unii mělo být dlouhodobým a strategickým cílem i za cenu jistých nákladů − Maďarsko mělo hostit 1300 uprchlíků přidělených na základě kvót.