Letošní Nobelovu cenu za mír získal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos, který dojednal mírovou dohodu s levicovými povstalci z hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Dohoda oficiálně ukončila více než 50 let trvající občanskou válku v zemi. Oznámil to v pátek v Oslu norský Nobelův výbor.

"Oceněním Juana Manuela Santose chceme povzbudit všechny ty, kteří se snaží dosáhnout míru," uvedla komise.

"Ocenění mu udělujeme za jeho odhodlané úsilí dovést ke konci více než 50 let dlouhou občanskou válku, která si vyžádala životy nejméně 220 tisíc Kolumbijců a vyhnala z domovů téměř šest milionů lidí," dodala.

Podle Nobelova výboru by "ocenění mělo být rovněž vnímáno jako pocta kolumbijskému lidu, který navzdory obrovskému utrpení nevzdal naději na spravedlivý mír, a všem stranám, které přispěly k mírovému procesu".

"Tato pocta je vzdávána v neposlední řadě také nesčetným obětem občanské války," doplnil Nobelův výbor.

Prezident Santos v reakci na ocenění prohlásil, že cena pomůže jeho zemi pokročit v mírovém procesu. "Byl dojatý, vděčný. Řekl, že tato cena má neocenitelný význam v podpoře mírového procesu v Kolumbii," řekl šéf norského Nobelova výboru Olav Njölstad po rozhovoru se Santosem.

Ocenění získal Santos i přesto, že Kolumbijci mírovou dohodu v nedělním referendu odmítli.

Dohoda zahrnovala mimo jiné amnestii pro partyzány, opětovné začlenění odzbrojených povstalců do společnosti a jejich zapojení do politického procesu v zemi.

"Hlasování nedopadlo tak, jak prezident Santos chtěl. Těsná většina z více než 13 milionů Kolumbijců, kteří odevzdali své hlasovací lístky, řekla dohodě ne. Tento výsledek představuje pro budoucnost Kolumbie značnou nejistotu. Existuje nebezpečí, že mírový proces bude zastaven a občanská válka propukne znovu. Co je tak důležitější, je to, že strany v čele s prezidentem Santosem a vůdcem FARC Rodrigem Londoñem i nadále respektují příměří," podotkla komise.

Odmítnutí dohody v referendu podle nominačního výboru neznamená konec mírového procesu. "Referendum nebylo hlasováním proti míru, nebo pro mír. Co 'ne' odmítlo, nebyla touha po míru, šlo o odmítnutí konkrétní mírové dohody."

Nobelův výbor dal již v minulosti několikrát ocenění stranám v nedokončeném mírovém procesu, aby je podpořil.

Tentokrát se však odchýlil od tradice udělování ceny oběma stranám, jak tomu bylo v případě izraelsko-palestinské mírové dohody z roku 1994 a dohody v Severním Irsku v roce 1998.

Velitel povstalců FARC, který dohodu se Santosem podepsal, po vyhlášení laureáta na Twitteru napsal: "Jediná cena, o kterou usilujeme, je mír se sociální spravedlností pro Kolumbii."

Kolumbijský prezident Santos se stal teprve druhým Kolumbijcem v historii, který získal některou z Nobelových cen. Tím prvním byl spisovatel Gabriel García Márquez.

Juan Manuel Santos Calderón se narodil 10. srpna 1951 v kolumbijské metropoli Bogotě. Jeho prastrýc byl kolumbijským prezidentem v letech 19381942.

Od roku 2000 působil ve vládě, nejdříve jako ministr financí, poté jako ministr obrany. V roce 2010 se stal prezidentem.

V roce 1994 založil nadaci Dobrá vláda. Ta před několika týdny navrhla demilitarizované pásmo a mírové debaty s povstalci z FARC, kolumbijské ultralevicové organizace, která od šedesátých let vede guerillovou válku proti tamní vládě a paramilitantním frontám.

Rekordní počet nominovaných, včetně řeckých ostrovů

Na Nobelovu cenu za mír byl letos nominován rekordní počet 370 kandidátů  228 jednotlivců a 148 organizací.

Mezi favority patřili obyvatelé řeckých ostrovů, kteří pomáhají migrantům po cestě přes Středozemní moře do Evropy, či dobrovolní záchranáři působící ve válečných oblastech v Sýrii. Kromě nich také papež František, konžský gynekolog Denis Mukwege, který pomáhá obětem znásilnění, ruská obhájkyně lidských práv Svetlana Gannuškinová či vyjednávači dohody o íránském jaderném programu.

Loni Nobelovu cenu za mír překvapivě získala čtveřice tuniských organizací, která přispěla k budování demokracie v Tunisku po roce 2011, kdy se v zemi uskutečnila první z revolucí "arabského jara".

Související