Rusko se momentálně sankcí za své aktivity ve válce v Sýrii bát nemusí. Neprosadili se tak někteří němečtí nebo baltští politici, kteří chtěli zpřísnit stávající protiruské sankce. Země Evropské unie je na Rusko uvalily kvůli jeho anexi Krymu a vojenské intervenci na východě Ukrajiny.

Zastánci tvrdého postupu mluvili o tom, že je teď potřeba Rusko potrestat i za jeho podíl na bombardování civilních cílů v syrském Aleppu a jeho okolí. Čtvrteční a zítřejší summit lídrů států osmadvacítky ale žádné nové sankce nepřinese.

Podle návrhu závěrů summitu, který mají HN k dispozici, evropští lídři pohrozí sankcemi těm, kteří podporují syrský režim v jeho útocích proti syrským civilistům. Takto obecná formulace pokrývá nejen blízké spolupracovníky syrského prezidenta Bašára Asada, ale i představitele Ruska, které je Asadovým blízkým spojencem. Česku to podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) vyhovuje.

Sobotka zdůraznil, že momentálně rozhodně není vhodná doba k zavádění nových sankcí. Je proto podle něj dobře, že Evropa sankcemi jen obecně hrozí, "tak, aby se do budoucna mohla rozhodnout podle toho, jak se bude situace vyvíjet."

Možnost zavedení nových trestajících opatření vůči Rusku tak oficiálně zůstává jednou z variant. "Chci zdůraznit, že Evropská unie musí mít otevřené všechny možnosti včetně sankcí, pokud budou v Sýrii dál páchány zločiny," řekl předseda Evropské rady, tedy šéf summitu Donald Tusk. Připustil ale, že "dnes není čas na rozhodnutí". Podobně to vidí i německá kancléřka Angela Merkelová, podle které možnost uvalení dalších sankcí musí být na stole. Země unie požadují, aby v Aleppu a jeho okolí začalo platit dlouhodobé příměří a aby se k obyvatelům obleženého a bombardovaného města dostala humanitární pomoc.

Evropský postoj k Rusku a jeho válce v Sýrii úzce souvisí s vývojem na Ukrajině. Kancléřka Merkelová pozvala do Berlína francouzského prezidenta Françoise Hollanda a prezidenty Ruska a Ukrajiny Vladimira Putina a Petra Porošenka. Výsledkem jejich středeční schůzky je dohoda, že se tyto země pokusí do konce listopadu domluvit na plánu, jak na Ukrajině plně zajistit příměří. Loňské minské dohody o příměří totiž nepřinesly úplné zastavení bojů ani politické řešení konfliktu. 

Za situace, kdy ožila jednání s Ruskem o situaci na Ukrajině, lze jen těžko očekávat, že by země Evropské unie chtěly ohrozit tyto rozhovory uvalením sankcí kvůli ruské politice v Sýrii. Jak HN řekl vysoce postavený zdroj, unie počká, jestli v jednáních ohledně Ukrajiny dojde k pokroku. Ohledně Sýrie pak chce zároveň dát šanci dalším plánovaným jednáním mezi Spojenými státy a Ruskem. Západ má podle svých slov důkazy o tom, že ruská letadla v Sýrii bombardují civilisty, nemocnice nebo humanitární konvoje. Rusko to popírá. Francouzský prezident Hollande řekl, že Rusko v Sýrii páchá "válečné zločiny".

Vysoce postavený český diplomat HN řekl, že v nejbližší době přitvrzení sankcí proti Rusku neočekává. Česko by je podle něj podpořilo, pokud by pro ně byla jasná většina ostatních zemí unie. Ruské chování v Sýrii podle tohoto diplomata výrazně ztížilo postavení států, jako je Itálie, Maďarsko nebo Řecko, které jsou vůči Rusku vstřícnější. V době, kdy Rusko stupňuje svůj vojenský zásah v Sýrii, podle něj nemůže být řeč o postupném uvolňování protiruských sankcí, které země osmadvacítky zavedly kvůli situaci na Ukrajině. Zavázaly se, že tyto sankce zůstanou v platnosti, dokud nebudou minské dohody o příměří naplněny.

Související