Američané si zvolí svého nového nejvyššího představitele v prezidentských volbách, které se uskuteční 8. listopadu. Celá volební procedura a s ní spojená pravidla se dost výrazně liší například od prezidentských voleb v České republice nebo jinde v Evropě.

Seznámit s pravidly amerických prezidentských voleb se můžete třeba prostřednictvím následujících otázek a odpovědí:

Může na úřad amerického prezidenta kandidovat každý občan USA?

Ne. Prezidentský kandidát musí být rodilý Američan. Tento požadavek se běžně vykládá tak, že se může narodit i na americkém tichomořském území Guamu, v Portoriku či na Panenských ostrovech nebo americkým občanům v zahraničí a žít v USA alespoň 14 let. Další podmínkou je věk nejméně 35 let.

Mohou v prezidentských volbách volit všichni zletilí občané?

Ano. Aktivní volební právo mají zaručeno ústavou všichni američtí občané starší 18 let (až do roku 1971 platila hranice 21 let). Volební právo nesmí být podle 15. ústavního dodatku z roku 1870 nikomu odebráno z rasových důvodů.

Stává se tedy občan po dovršení 18 let automaticky voličem?

Ne. Chce-li se Američan voleb zúčastnit, musí se nejdříve zaregistrovat. Stačí včas vyplnit formulář na příslušném úřadě, registračním místě či po internetu. V některých státech tak lze učinit i přímo v den voleb ve volební místnosti. Zvláštní výjimkou je pouze Severní Dakota, v níž není registrace vůbec třeba.

Může občan o platnou registraci nějak přijít?

Ano. V případě přestěhování, uvěznění nebo když je prohlášen soudem za nesvéprávného. Ke ztrátě registrace vedou i dvě po sobě následující neúčasti ve federálních volbách.

Existuje ustálená procedura výběru dvou hlavních kandidátů na prezidenta a jejich případných viceprezidentů?

Ano. Politický maraton, z něhož vykrystalizovali kandidáti z řad republikánů a demokratů, začal letos v únoru. Pokud není kandidát dopředu jasný, vzejde nejvhodnější adept ze stranických primárních voleb a volebních shromáždění.

Vítěz byl poté v létě na sjezdu své strany delegáty potvrzen a oficiálně nominován.

Svého možného viceprezidenta si každý kandidát vybírá sám.

Volí občané přímo budoucího prezidenta?

Ne. Občané nevolí kandidáty na prezidenta, ale takzvané volitele, kteří vlastní volbu prezidenta po celonárodním hlasování obstarají za ně.

Po formální stránce tedy prezidentské volby v USA nesou znaky nepřímých dvoustupňových voleb.

Co je sbor volitelů? A je jeho podoba někde zakotvena?

Ano. Je to instituce vytvořená na základě ústavy, která po všeobecných volbách oficiálně volí prezidenta. Sbor má celkem 538 členů; počet volitelů za jednotlivé státy odpovídá zastoupení poslanců ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu. Teoreticky může volitel hlasovat pro kteréhokoliv kandidáta, názor voličů je ale v naprosté většině případů pro volitele určující. Proto i většina byť jen jednoho hlasu znamená pro vítěze zisk všech volitelů příslušného státu.

Jsou známé důvody, proč byl sbor volitelů do ústavy začleněn?

Ano. Existence sboru volitelů má historické kořeny. Zakladatelé nevěřili ve schopnost "prostého lidu" zvolit si prezidenta přímo, a dali proto jednotlivým státům právo vybrat si své delegáty. Systém ale také zároveň zajišťuje podstatnější hlas státům unie s nízkým počtem obyvatel.

V případě čistě přímé volby (v sedmi nejlidnatějších státech žije 45 procent obyvatel USA) by totiž důležitost méně lidnatých států výrazně poklesla.

Volí se viceprezident odděleně?

Ne. Prezident s viceprezidentem tvoří společný "volební balíček". Nelze je míchat nebo párovat s jinými kandidáty.

Volí sbor volitelů nového prezidenta okamžitě po faktické volbě 8. listopadu?

Ne. Sbor volitelů zvolí prezidenta 19. prosince, oficiální výsledky pak budou vyhlášeny 5. ledna 2017. Nový prezident bude tradičně inaugurován 20. ledna, kdy se také ujme funkce. Do té doby zůstává u moci předchozí administrativa.

Jsou 8. listopadu na programu v USA i jiné volby?

Ano. Kromě prezidenta se budou volit i všichni poslanci, třetina senátorů Kongresu či guvernéři. Uskuteční se také různé lokální volby.

Související