Černohorský vládní prokurátor Milivoj Katnič o víkendu prohlásil, že za pokusem o státní převrat v Černé Hoře po volbách v polovině října stáli dva ruští občané. Spolu se srbskými radikály chtěli zabránit vstupu Černé Hory do Severoatlantické aliance. Kreml sice jakoukoli účast odmítá, pozorovatelé ale upozorňují na podobnost s vývojem na Krymu a na Ukrajině. I tam Kreml působil přes členy nejrůznějších nacionalistických a paramilitárních organizací. V obou případech se dokonce objevují i stejná jména.

"Začalo to tím, že pochopili, že černohorské vedení nemůže být odstraněno bez použití násilí. Dva občané Ruska získali jednoho z našich podezřelých pro organizaci tohoto teroristického útoku. Ten to nabídl srbským nacionalistům a ti to přijali. Jejich cílem bylo zabránit vstupu Černé Hory do NATO," řekl Katnič.

Podle něj se spiknutí účastnili občané Srbska, Ruska a Černé Hory. Do plánu měla být zapletena minimálně jedna politická strana.

"Srbské orgány sledovaly dva ruské občany. Už nejsou v Srbsku, jestli jsou ale v Rusku, nebo v jiné zemi, to nedokážu říct," prohlásil černohorský prokurátor.

Podle verze černohorské prokuratury zhruba šedesátka ozbrojenců chtěla během demonstrace opozice obsadit budovu parlamentu, pozatýkat vládní představitele a zlikvidovat dlouholetého lídra této balkánské republiky Milo Djukanoviče. Místní policie tehdy pozatýkala dvacítku osob, u kterých našla uniformy černohorských speciálních jednotek, peníze, střelné a chladné zbraně. Akci prý velel bývalý velitel srbského četnictva Bratislav Dikič, před několika lety propuštěný kvůli podezření ze styků s organizovaným zločinem.

Mnozí se na zatýkání dívali skepticky s tím, že podobný pokus černohorské vládě hrál až příliš do karet při vyjednávání o povolební koalici. Jenže o den později se ukázalo, že v souvislosti s přípravou převratu byli zadrženi další lidé v Srbsku.

Srbský premiér Aleksandar Vučič potvrdil, že zadržení plánovali atentát na černohorského premiéra Milo Djukanoviče.

Vypadal na tiskové konferenci poněkud otřeseně, a to ještě nevěděl, že o pár dní později bezpečnostní složky naleznou sklad zbraní nedaleko silnice, po které jezdí často on sám.

Bělehradský list Danas napsal, že Bělehrad vyhostil ze země dva ruské občany a že do země musel přiletět šéf ruské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, aby urovnal narůstající skandál.

Se stejnou verzí přišel i moskevský deník Kommersant. Ten odmítl oficiální verzi o přípravě podpisu jakési smlouvy o bezpečnostní spolupráci s tím, že v takovém případě by se Patrušev asi nemusel setkávat s ministrem zahraničí Stefanovičem, premiérem Vučičem a prezidentem Nikoličem. Kreml obvinění vehementně popřel a označil je za "výmysly".

Většina pozorovatelů ale tvrdí, že Rusko se na Balkáně cítí velmi komfortně a udržuje styky s lidmi, kterým by jistě odstranění černohorského premiéra Djukanoviče nebylo proti srsti.

"Ruské tajné služby měly od místních úřadů hodně dlouhé vodítko. A v poslední době dokonce ještě delší. Kolegové s důvěrnou znalostí Balkánu mi vyprávěli, že ruští špioni agresivně oslovují cizince v Bělehradu a okolí s použitím technik, které byly dosud vyhrazeny pro zahraniční diplomaty v Moskvě. Premiér Vučič sice takové chování nepovolil, ale také proti tomu nic neudělal," napsal nedávno Damir Marusič v časopisu The American Interest.

Ještě tvrdší je vůči srbskému premiérovi Jelena Miličová z bělehradského Centra pro euroatlantické studie.

"Pro Rusko tu funguje politika otevřených dveří. Celá vláda je proruská a nejvíce je za to odpovědný Aleksandar Vučič," myslí si Miličová. "Ruské firmy v Srbsku ovládají trh s ropou a plynem a jejich sponzorské aktivity nejsou úplně jasné. Oni sponzorují fotbalové kluby Partizan a Crvena zvezda, což je naprostá černá díra, kde ty peníze skončí, to se nikdo nedozví," neskrývá znepokojení Miličová.

Podle ní ruští podnikatelé také sponzorují jeden fotbalový klub z Vojvodiny, který si začal zvát na přátelská utkání soupeře z Krymu a Donbasu.

To ale zdaleka není jediná spojka mezi srbskými radikály a proruskými separatisty z Ukrajiny. Druhým hlavním podezřelým z organizace převratu je Aleksandar Sindelič, velitel radikální skupiny Srbští vlci. Ten bojoval na Donbasu a figuruje i na ukrajinském serveru Terror in UA coby bojovník nezákonných ozbrojených skupin. Původně se mělo za to, že se Sindelič, na kterého černohorská prokuratura vydala zatykač, nyní skrývá. List Vikend novine ale nyní informoval, že podle jeho informací je předák Srbských vlků pod ochranou srbské tajné služby.

V pátek měl být v srbské prokuratuře, kde vyjednával o zmírnění trestu výměnou za plné přiznání a informace o dalších spiklencích.

%insert_attachment[64444980] priloha.html%

Napojení na Moskvu má i hlavní zatčený, Bratislav Dikič. Ten je členem nacionalistické organizace Srpski sabor Zavetnici, která přímo spolupracuje s ruskou vládnoucí stranou Jednotné Rusko. Její představitelé minulý týden v Moskvě jednali s místopředsedou Státní Dumy Sergejem Železňjakem.

V oficiálním komuniké se ale nic o osudu jejich člena nepsalo.

Třetí spojkou může být "pravoslavný oligarcha" Konstantin Malofejev. Ten v Srbsku buduje mediální holding. V srbštině už je jeho internetový projekt Katehon.com, stránky, kde se pravidelně vyjadřuje například Alexandr Dugin a další představitelé, kteří dovedou kombinovat krajní nacionalismus, antiamerikanismus a nostalgii po Sovětském svazu.

Bělehradská média spekulují o jeho zájmu o celostátní televizi TV Happy a tvrdí, že již nyní nepřímo ovlivňuje redakční politiku jiných kanálů.

"Může si koupit vysílací prostor. Podle našich informací Malofejev sponzoruje několik nevládních organizací, které jsou ostře proti NATO, Evropské unii a podobně. Jakmile se jejich představitelé začnou nezvykle často objevovat na obrazovkách některých kanálů, je jasné, že někdo dostal slušně zaplaceno," říká černohorský vládní představitel, který kvůli současnému formování nového kabinetu nechtěl být jmenován.

Konstantin Malofejev patřil mezi hlavní sponzory separatistů na Ukrajině. Ve své ochrance zaměstnával například Igora Girkina, jehož oddíl obsazením města Slavjansk rozpoutal válku na Donbasu a dodnes se tím v četných rozhovorech chlubí. Ukrajinská strana také publikovala několik telefonických odposlechů, ve kterých se hovoří o finanční podpoře separatistů ze strany Malofejeva.

Zda ale skutečně chtěl zkusit stejný scénář i v Černé Hoře - a pokud ano, zda k tomu měl souhlas Kremlu, není jasné.

"To už jsou příliš daleko jdoucí spekulace. Jediné, co mohu říct, je, že Patruševova návštěva byla velmi divná, nikdy se nic takového nestalo," říká opatrně Jelena Miličová.

Srbsko, Černá Hora, puč.

Bratislav Dikič ve vysílání ruské televize Rossija 24 spolu s tiskovou mluvčí organizace Zavetnici Milicou Durdevicovou - repro. FB.

Související